Naposledy aktualizováno: 8.9.2024
Trumpetista Lee Morgan koncertoval ve známém kalifornském klubu Lighthouse Café na Hermosa Beach tři červencové večery roku 1970. Původní vinylové dvojalbum Live At The Lighthouse (1971, Blue Note Records) nabídlo jazzovým fanouškům jen malou část toho, co tehdy se svými spoluhráči hrál. Teprve další dvě reedice z let 1996 a 2021 postupně zpřístupnily zhruba devět hodin záznamů tohoto velkolepého postbopového hodokvasu.
prominentní hardbopový a postbopový trumpetista
Lee Morgan byl prominentním představitelem hard bopu a post bopu. Zprvu navázal na několik fenomenálních trumpetistů, jako byli Fats Navarro, Clifford Brown a Dizzy Gillespie. S takovou interpretační výbavou se mohl zcela oddat rozvíjení svého vlastního originálního výrazu a jiskřivě vynalézavých sól.
Hardbopovému trumpetovému kánonu vtiskl jeho definitivní podobu na albech s Art Blakey & The Jazz Messengers – namátkou Moanin‘ (1959, Blue Note, spotify link), The Big Beat (1959, Blue Note, spotify link) či The Freedom Rider (1961, Blue Note, spotify link). A pokračoval v tom i na skvělých sólových titulech The Sidewinder (1963, Blue Note, spotify link), Search For The New Land (1964, Blue Note, spotify link) a Cornbread (1965, Blue Note, spotify link).
Neočekávejte Čubčí lektvar
Již na začátku si musíme vyjasnit jednu důležitou pravdu o albu Live At The Lighthouse. Určitě neočekávejte davisovské Bitches Brew. Je to zcela jiný způsob, jak posunout jazz kupředu. Podává dosud nejjasnější obraz toho, čeho byl Lee Morgan na sklonku svého krátkého života schopen (zemřel v roce 1972), ale také vyvrací přepisování jazzové historie, podle níž byl počátek sedmdesátých let pro inovace v akustickém jazzu neobdělavatelným úhorem.
Tohle není ani Lee Morgan z doby komerčního úspěchu LP desky The Sidewinder, ale hudebník, který se již dávno od hard bopu odklonil. Pohrává si s harmonickou a rytmickou strukturou, zkoumá mody. Kompozice bere spíše jako dílčí inspiraci. Jeho trumpetová sóla jsou o mnoho silnější než před několika lety, jeho nápady často berou dech.
Pod Morganův oheň přikládá kapela vynikajících spoluhráčů – vedle multiinstrumentalisty Bennieho Maupina (tenorsaxofon, flétna, basklarinet) ji tvoří špičková rytmika Harold Mabern (piano), Jymie Merritt (basa) a Mickey Roker (bicí).
Lee Morgan: Live At The Lighthouse
Label: Blue Note – BST 89906
Format: 2 x Vinyl, LP, Album, Stereo, Gatefold
Country: US
Released: 1971
Genre: Jazz
Style: Soul-Jazz, Post Bop
Tracklist
A/ Absolutions (19:40)
(Written-By – J. Merritt)
B/ The Beehive (16:23)
(Written-By – H. Mabern)
C/ Neophilia (19:05)
(Written-By – B. Maupin
D/ Nommo (18:00)
(Written-By – J. Merritt)
3CD verze z roku 1996 nabídla 9 bonusových snímků:
1/ Introduction by Lee Morgan (2:00)
2/ The Beehive (Harold Mabern) (15:17)
3/ Absolutions (Jymie Merritt) (22:43)
4/ Peyote (Bennie Maupin) (11:23)
5/ Speedball (Lee Morgan) (11:54)
6/ Nommo (Jymie Merritt) (17:50)
7/ Neophilia (Bennie Maupin) (18:59)
8/ Something Like This (Bennie Maupin) (13:01)
9/ I Remember Britt (Harold Mabern) (14:55)
10/ Aon (Harold Mabern) (13:47)
11/ Yunjana (Bennie Maupin) (16:07)
12/ 416 East 10th Street (Bennie Maupin) (12:11)
13/ The Sidewinder (Lee Morgan) (13:40)
Recorded at The Lighthouse, Hermosa Beach, California, on July 10, 11 & 12, 1970.
Credits
Bass [Ampeg] – Jymie Merritt
Drums – Mickey Roker
Piano – Harold Mabern
Tenor Saxophone, Flute, Bass Clarinet – Bennie Maupin
Trumpet, Flugelhorn – Lee Morgan
Producer – Francis Wolff
Recorded By – Dino Lappas
Lacquer Cut By – Van Gelder
Liner Notes – Ed Williams
Photography By – Joel Franklin
