Booker T. Jones – kytara je mé srdce, varhany jsou mým hlasem

Naposledy aktualizováno: 20.11.2018

Booker T. Jones v Republic 2009 (Credit Photo: Carl Lender / Wikimedia, Creative Commons, Attribution-Share Alike 2.0 Generic, CC BY 2.0)
Booker T. Jones v Republic 2009 (Credit Photo: Carl Lender / Wikimedia, Creative Commons, Attribution-Share Alike 2.0 Generic, CC BY 2.0)

Bookerův zvuk varhan, ten kostelní zvuk, je nejlepší, jaký existuje,“ prohlásila soulová zpěvačka Sharon JonesBooker T. Jonesovi, kapelníkovi slavné soulové skupiny Booker T. & The MG’s, s nimiž v roce 1962 vytvořil nový žánr memphiského soulu.

Stvořitel bluesovějšího, zemitě drsnějšího a temného soulu

Producent, aranžér, kytarista, hráč na varhany Hammond Organ B3 Booker T. Jones (12. 11. 1944) je bezesporu velikou žijící soulovou legendou. Společně s dalšími členy kapely Booker T. & The M.G.’s se stal vzorem pro řadu významných rockových osobností a skupin šedesátých let 20. století na obou březích Atlantiku. Náleží k těm několika hudebníkům, kteří vytvořili svoje vlastní pojetí hry na klávesy a definovali tak celý soul rockový styl hry na varhany.

Vycházel při tom ze zkušeností z hraní v nočních podnicích dole na Beale Street, kde si v mládí vydělával na živobytí a školné. Tehdy se tam stále dařilo bluesovějšímu, zemitě drsnějšímu, temnému soulu. V dobách rozkvětu „zvuku memphiského zvuku“ v polovině šesté dekády minulého století natočil s The MG’s pro label Stax Records bytostně funkové nahrávky; byly mezi nimi nejenom Green OnionsBorn Under A Bad Sign. Většina z nich se stala přelomovým momentem v dějinách jižanského soulu. Dodnes je samplují mnozí rappeři – nejenom Cypress HillHeavy D & The Boyz.

Ranou písňovou produkci Stax, firmy vlastněné bílými sourozenci Jimem Stewartem a jeho sestrou Estelle Axton, většinou měli na svědomí producenti-skladatelé Isaac HayesDavid Porter. Tenkrát spolupracovali s CarlouRufusem Thomasovými, duem Sam & Dave a zpěváky Wilsonem Pickettem či Otisem Reddingem.

Booker T. Jones na Cambridge Festival 2. srpna 2009 (Credit Photo: Bryan Ledgard / Wikimedia, Creative Commons, Attribution-Share Alike 2.0 Generic, CC BY 2.0)
Booker T. Jones na Cambridge Festival 2. srpna 2009 (Credit Photo: Bryan Ledgard / Wikimedia, Creative Commons, Attribution-Share Alike 2.0 Generic, CC BY 2.0)
Rychlý vstup mezi memphiské legendy

Bookerův kvartet byl dalším esem malého hudebního vydavatelství. Nejdříve byli angažováni soulovou stájí jako hudební skupina. Po několika týdnech se proměnili i v tzv. studiovou kapelu, nahrávající s Eddiem Floydem či Albertem Kingem, kteří patřili do stáje memphiské legendy mezi vydavatelstvími.

Vtiskly firemní vinylové produkci punc jedinečnosti, Skladby měly pevné základy v hybné a mrštné rytmice, s hutnou dechovou sekcí a svůdným zvukem varhan Hammond Organ B-3. Nahrávky dokonale zapadly do společenských a politických změn, probíhajících v USA v šedesátých letech 20. století, jako pověstná zadel na hrnec.

Má vlastní pojetí a styl

Nadaných muzikantů a hráčů na klávesové nástroje najdeme v historii moderní hudby desítky, možná i stovky. Booker T. Jones ale patří k těm několika v této řadě, kteří vytvořili svoje vlastní pojetí hry na klávesy a definovali tak celý soul rockový styl hry na varhany.

Na otázku, jak dosáhl jedinečného a osobitého zvuku svého Hammond Organ B-3, uvedl: „Inspiroval mě Ray Charles. Na albu Genius + Soul = Jazz (1961) Ray použil tenčí a vyšší tón hammondek, který zněl neskutečně cool“ a ještě dodal „Zvuk nástroje je věcí experimentování a pečlivého výběru vhodného nastavení. Já jsem například vypnul tremolo a tím jsem docílil těžšího a útočně znějícího tónu. Samozřejmě, nechal jsem se inspirovat řadou dalších skvělých hráčů. Jako mladík jsem chodil poslouchat jazzové a R&B varhaníky, jakými byli Jack McDuff nebo Blind Oscar, který hrával na Beale Street.

Pro Bookera byly Memphis, škola a muzika vším

Talentovaný muzikant vyrůstal v segregovaném Memphisu. Město na řece Mississippi tehdy vychovalo generaci interpretů blues, gospelu a soulové hudby, jež změnila svět. Pro Bookera byly Memphis, škola a muzika vším. Černošská hudba a zpěv zněly všude kolem – na nedělních mších, při pohřbech ale třeba i při sousedských posezeních v kuchyni.

Byl jedináčkem a černošská komunita pro něj byla bezpečným prostředím. Rodiče byli učitelé a milovali hudbu. Synovi vždy kladli na srdce, jak je pro něj důležité vzdělání. Především ho vedli k pokoře a pracovitosti. V osmi letech roznášel výtisky novin Memphis World po okolí. Již na střední škole Bookera T. Washingtona uměl hrát na klavír, varhany, hoboj, saxofon a trombon.

Ve studiu pokračoval na Indiana University. Nadějným černošským hudebníkům tam již tenkrát nabízeli zajímavý studijní program. A tak se ve školních škamnech probíral partiturami Bacha či Sibelia a pracoval na dosažení univerzitního hudebního titulu, ale nejenom toho. „Čtyři roky jsem každý víkend jezdil mezi Bloomingtonem a Memphisem, 400 mil, nebo jsem létal, abych se mohl včas dostat do Memphisu na víkendové nahrávací frekvence,“ vyprávěl. „Stálo to za to, protože jsem dosáhl víc než jen univerzitního diplomu. Získal jsem sebevědomí, které bych jinak neměl. Stax z toho měli také prospěch, protože jsem pro ně mohl psát smyčcové aranže a rozepisovat orchestrace,“ řekl v jednom rozhovoru.

V sedmnácti dal dohromady možná první rasově smíšenou kapelu

V nahrávacím studiu začínal ještě coby mladičký šestnáctiletý teenager. Hrál na baryton saxofon ve skladbě Rufuse a Carly Thomasových Cause I Love You. Skladba vyšla u Satellite Records, ze kterých se v roce 1961 stala značka Stax Records, na jejímž úspěchu se Booker T. významně podílel. Rád dává k dobrému historku o tom, jak ho na první nahrávací frekvenci vytáhli z hodiny algebry na střední škole. Pokud natáčení kolidovalo s Jonesovým školním rozvrhem za klávesami ho zastupoval Isaac Hayes.

Již tenkrát s ním hráli černošský bubeník Al Jackson, Jr. a dva běloši – kytarista Steve Cropper a baskytarista Lewis Steinberg. O dva roky později se pojmenují Booker T. & The M.G.’s. V letech 1962 – 1970 spolu natočili deset studiových alb. Během této éry došlo k jediné změně v obsazení. V roce 1965 k nim nastupuje baskytarista Donald „Duck“ Dunn. Poprvé se objevil na jejich dlouhohrajícím titulu Soul Dressing (spotify link). Jejich desky se prodávaly v milionech výliscích, nachází se na žebříčku pěti set nejlepších písní všech dob časopisu Rolling Stone.

Nikdy se nezbavil pocitu, že je považován za zaměstnance Staxu

Vydavatelství Stax opustil v roce 1970. Po letech Jones zcela otevřeně přiznal, co bylo příčinou jeho odchodu. Nikdy se totiž nezbavil pocitu, že je ve firmě, jež si zakládala na rodinném prostředí a vztazích, považován spíše za zaměstnance než za hudebníka.

Přestěhoval se do Kalifornie. Dalšího nahrávání pro Stax se už neúčastnil. Jediným problémem bylo, že měl s vydavatelstvím stále smlouvu. Bylo mu to lhostejné, a tak ho slyšíme hrát na eponymním debutovém albu (spotify link) Stephena Stillse. O rok později u Stax vychází LP deska Melting Pot (1971, spotify link), která byla posledním řadovým titulem Booker T. & The M.G.’s. Pro jejich někdejšího kapelníka a klávesistu znamenala uzavření jedné umělecké éry a on mohl pokračovat ve své sólové kariéře.

Nejprve se dal k dispozici ostatním

Po rozchodu se Stax chtěl dát svoje muzikantské dovednosti nejprve k dispozici ostatním umělcům. Produkoval a hrál na výtečném albu Just As I Am (1971, Sussex Records, spotify link) soulového zpěváka a někdejšího dělníka v továrnách letecké společnosti Boeing Billa Witherse, z něhož zabodoval neokázalý funkový hit Ain’t No Sunshine.

Pak pomohl manželce Priscille Coolidge, sestře známější zpěvačky Rity. Pro značku A&M Records nejprve připravili společné album Booker T. & Priscilla (1972). Následovaly Home Grown (1972, spotify link) a v roce 1973 Chronicles (spotify link). Všechny tři tituly zdobil procítěný, gospelově a baladicky laděný zvuk s letmým soulovým odérem.

Teprve potom se Booker T. Jones představil coby sólový umělec. Evergreen (1974, Epic Records, spotify link) byl jeho skutečným sólovým debutem. Tím, že ho nahrál ho v Zlatém státě, má přirozeně jiný a výrazně uvolněnější ráz než slavné nahrávky z Memphisu. „To, co dělá Evergreen věčným, jsou jeho pevné kořeny. Věčné jsou i kořeny hudby Bookera T.: rhythm’n’blues, blues, rock’n’roll, calypso, reggae, jazz, folk, ragtime – to vše tam je,“ stálo v poznámkách k původnímu vydání. Album uspělo obchodně a hudební tisk ho velmi dobře přijal. Avšak nastavilo laťku pro své následovníky opravdu vysoko.

V LA se cítil bezpečněji než na jihu

V Los Angeles se Jones cítil spokojený a bezpečněji než na Jihu. Našel zde vstřícnější a solidárnější muzikantskou komunitu. Úspěch a uznání, jichž s The M.G.’s dosáhli, je totiž neochránily před jižanským rasismem. Kanceláře Stax v Memphisu byly pravidelným terčem výhrůžek; nacházely se za rohem od motelu Lorraine, kde byl v dubnu 1968 zavražděn Martin Luther King mladší.

Ve Městě andělů se dal dohromady nejdříve s Leonem Russellem, výtečným muzikantem spojovaným s nástupem vlny roots music a muzikantskými partami jako byli Mad Dogs & Englishmen sheffieldského soulmana Joea Cockera či Delaney & Bonnie. Dalšími, s nimiž navázal přátelství, byli Beach Boys, Roger McGuinn, Bob Dylan, Tom Jones nebo Elton John.

Nelsonův hvězdný prach…

Před vydáním druhého sólového alba Try And Love Again (1978, A&M Records) si Jones vybral čtyřletou sólovou pauzu. Během ní se mu dařilo vše na co sáhl. Obzvláště na LP desce Stardust (1978, Columbia, spotify link) countryového psance Willieho Nelsona.

Je neuvěřitelné, co Nelson a Jones během pouhých deseti dní práce ve venkovském nahrávacím studiu v Laurel Canyonu, jež patřilo Emmylou Harris, společně stvořili. Díky Bookerově produkci a přepracovaným Tin Pan Alley aranžím zněl rodilý Texasan jako zjevení a oživil skomírající hudební kariéru decimovanou léty drogové závislosti.

Bookerova producentská práce i kariéra respektovaného studiového hráče nabraly trajektorii do výše. Později se objevil se na albech Johna Lee Hokkera, Lindy Ronstadt, Rity Coolidge, Levona Helma, Roda Stewarta, Rosanne Cash dalších.

… a pád do zapomnění soulových hvězd

Jonesova třetí sólová LP deska The Best Of You (A&M Records) vychází v roce 1980. Nezopakovala komerční úspěch jeho předchozích alb, jako bylo Evergreen. Dalším pokusem o změnu mělo být I Want You (1981, A&M Records , spotify link). Podobně, jako jeho předchůdce, se vůbec nedostal do albového žebříčku.

Na vině mohlo být i to, že vyšly v době, kdy se hudební scéna rychle měnila. Umělci, kteří se ještě před několika lety těšili komerčnímu úspěchu, už nebyli tak populární. To se týkalo i mnoha soulových a funkových hvězd.

Singl s titulní písní se alespoň na chvilku objevil na hitparádě v TOP 50. Tehdy to bylo považováno jen za dílčí úspěch. Teprve po letech se jasné, že v případě I Want You šlo o nadčasový, a roky skrytý klenot. Booker T. byl v tenkrát v úžasné vokální formě. Procítěně, vášnivě a něžně vdechuje textům život a smysl. Jako by každá píseň a příběh, který se za ní skrývá, byly pro něj osobní.

Věk jej nijak neomezuje

I v seniorním věku Booker T. Jones dokazuje, že mu nechybí tvůrčí nápady. Spolupracoval či spolupracuje s řadou zajímavých hostů, počínaje kapelou Drive-By Truckers, Neilem Youngem (společně s obnovenými The M.G.’s odjeli v roce 1993 evropskou koncertní túru), hip-hopery The Roots, Anthony Hamiltonem, Raphael Saadiqem, Jay Jamesem, Mayer Hawthornem, Estelle, Vintage Trouble, Luke Jamesem, nebo synem Tedem Jonesem konče.

Jeho čtyři sólová alba vydaná v novém tisíciletí – po více jak třicetileté odmlce – poslouží případným zájemcům coby synonymum moderní soulové hudby. Hledejme za tím typický kostelní zvuk varhan při černošských mších, dosažený emotivním vibratem hammondek, které hrají přes rotující reproduktor Leslie.

 

„Říkal jsem si, že potřebuju udělat nějaký zvuk, aby lidé věděli, že jsem zase zpátky.“

O Potato Hole (2009, Anti- Records, spotify link), záznamu kytarových instrumentálek natočených s těžkotážními Drive-By Truckers a přítelem Neilem Youngem, špičkový hammondkář prohlásil: „Říkal jsem si, že potřebuju udělat nějaký zvuk, aby lidé věděli, že jsem zase zpátky.“

LP deska Road From Memphis (2011, Anti- Records, spotify link) je neuvěřitelně návyková. Je to groove za groovem. „Vracím se do Memphisu, k základům rhythm’n’blues,“ řekl Jones suše. Najdete na ni nejenom Matta Berningera z The National, ale také Sharon Jones, Lou Reeda a další.

Kus pořádné práce na ni odvedl bubeník Questlove (občanským jménem Ahmir Thompson): „Rozhodl jsem, že Bookera vezmeme na jih do New Orleans a dáme pod něj jen lehký breakbeatový feeling bicích,“ upřesnil šéf kapely The Roots. Mezi hosty je i autor písně Just A Friend raper Biz Markie. „Two friends, but one broken heart,“ je stará pravda o mileneckých vzplanutích. Pokaždé to končí jen jedním zlomeným srdcem.

Příklady svižného moderního soulu

LP deska Sound The Alarm (2013, Stax Records, spotify link) je naopak zářným příkladem svižného moderního soulu. Díky o dvě generace mladším hostům – Luke Jamesovi, Jay Jamesovi, Gary Clarkovi Jr. nebo Poncho Sanchezovi se Sheilou E. – to je ale především popová deska. Možná právě v pop music hodlal Booker T. Jones jednou skončit.

Na zatím posledním sólovém albu Note By Note (2019, Edith Street Records, spotify link) zařadil vedle svěžího rhythm’n’blues i bubble gum. Komerčně úspěšné B-A-B-Y původně nazpívala Carla Thomas. Pro Jonese ji uchopila Ayanna Irish. Není to složitá píseň. Dominují ji jiskřivé hammondy. Kapele chviličku trvá, než najde správné tempo a groove.

„Je to prostě síla, která nevyžaduje velkou snahu.“

Kytara je mé srdce, varhany jsou mým hlasem,“ odpověděl na otázku, zda se cítí být více kytaristou nebo hráčem na Hammond Organ B-3 a pokračoval: „Když skládám novou píseň, představuji si, že ji hraji na kytaru, teprve potom doplňuji party pro hammondky.“

V knižních memoárech Time Is Tight své snažení Jones popsal ještě jinak: „Je to prostě síla, která nevyžaduje velkou snahu. Nevynakládám žádné úsilí na to, aby se z hudby stala moje věc, prostě se to stane,“ dodal. Chuť ovlivnit soulovou hudbu i ve 21. století ho neopouští. Skvělá zpráva.

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji. Moje texty šířím pod licencí CC BY-SA 4.0.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..