Naposledy aktualizováno: 8.6.2017
Veterán současné americké jazzové scény bubeník Al Foster (18. 1. 1943, narozen jako Aloysius Tyrone Foster) hrál na dlouhé řadě zajímavých a přelomových gramofonových alb.
Univerzální profesionál
Al Foster je univerzální hráč skvěle zvládající různé jazzové styly – nejenom be bop, free jazz nebo fusion. Jeho hra se vyznačuje takřka magickou schopností naslouchat spoluhráčům a podpořit jejich sóla. Vychází z odkazu těch nejlepších bubeníků jazzové historie. Sám přiznává, že ho nejvíce ovlivnila hra Maxe Roache ve skladbě Cherokee.
Narodil se v Richmondu, ve státě Virginia. Vyrůstal ale v Harlemu, černošské čtvrti New Yorku. Na bicí hrál již ve třinácti letech. Jazzové základy získal od otce, který byl amatérským kontrabasistou.
Na jeho vývoj mělo vliv i to, že bydleli nedaleko od zdejšího proslaveného Apollo Theatre, kde vystupovali takové hvězdy, jako Dave Brubeck, Art Blakey či John Coltrane.
Od roku 1972 u Milese Davise
V roce 1972 si ho vyhlédl Miles Davis coby náhradu za Jacka De Johnette. Foster v té době již nebyl žádný vystrašený začátečník. Od osmnácti se živil profesionálním hraním v combu trumpetisty Blue Mitchella.
S ním se také poprvé dostal do nahrávacích studií Blue Note Records, když v roce 1963 nahráli Mitchellovo album The Thing To Do. Pokračovali dalšími LP deskami Down With It! a Heads Up.
V průběhu více jak padesátileté kariéry Al doprovázel i jiné jazzové hvězdy – Herbieho Hancocka, Sonnyho Rollinse, Duke Jordana, Horace Silvera, Bobbyho Hutchersona, McCoy Tynera, Carmen McRae, Waynea Shortera, Charlie Hadena nebo Chicka Coreu.
Se saxofonistou Joem Hendersonem natočil komplet State of The Tenor a coby člen super skupiny ScoLoHoFo, v níž se sešel s kytaristou Johnem Scofieldem, saxofonistou Joe Lovanem a basistou Dave Hollandem, titul Oh!.
S princem temnoty zůstal v kontaktu i v době jeho odmlčení
Jazzoví fandové si ale Fosterovo jméno nejčastěji spojují s třináctiletým účinkování u Milese Davise. V Milesově druhém fusion období mezi lety 1972 a 1976 byl u natáčení LP desek Big Fun, Agharta, Pangaea. Navštěvoval ho i v průběhu jeho několikaletého odmlčení.
Al Foster byl jediným z dřívějších trumpetistových spoluhráčů, s nimiž Davis pracoval i v závěrečném období hudební kariéry. Během níž vyšly mj. tituly The Man With The Horn, We Want Miles, You’re Under Arrest a Decoy.
V roli leadera
Souběžně s hraním s esy jazzového nebe Foster pracovat na vlastní sólové kariéře. Debutuje albem Mixed Roots (1978, CBS). Mezi jeho studiovými spoluhráči byli saxofonisté Michael Brecker, Bob Mintzer a také basista Jeff Berlin.
Po dlouhých devatenácti letech vydává druhý sólový titul Brandyn (1997, Laika Records). Pozve si na něj pianistu Davea Kikoskiho, basistu Douga Weisse a saxofonistu Chrise Pottera.
V té době se stává členem rytmiky kapely Quest, kterou založil saxofonista David Liebman. Hrají v ní basista George Mraz a klavírista Richie Beirach.
V novém tisíciletí Alova hudební aktivita nijak nepolevuje. Vedle angažmá u jiných nezapomíná i na sebe. Fanouškům nabídne koncertní titul Love, Peace and Jazz! Live at the Village Vanguard (2008, JazzEyes). V jazzovém svatostánku ho nahrál s izraelským saxofonistou Elim Degibri, pianistou a věrným kontrabasistou Dougem Weissem.
S Dougem o čtyři roky později naváží spolupráci s pianista Adamem Birnbaumem. Výsledkem je klasický postbový titul Three Of A Mind (2014, Daedalus Records).
Al evidentně nalezl ideální spoluhráče a stabilní sestavu. Dosvědčit to mohou i návštěvníci jejich pražského koncertu v roce 2014. Základní trio rozšířili o saxofonistu Dayna Stephense. Pro první album Inspirations & Dedications (2019) na značce Smoke Sessions Records si navíc přizvou trumpetistu Jeremyho Pelta.
Ukázky:
Sonny Rollins, McCoy Tyner, Ron Carter & Al Foster – Nubia – https://youtu.be/v-hWJyv9ly8
Miles Davis – Calypso Frelimo – https://youtu.be/BjiusdXr_O0
Miles Davis – What Is It – https://youtu.be/QuAqCXImsYU
Al Foster Quartet – Live Prague 2014 – https://youtu.be/Cizw4UIWfAY
