Naposledy aktualizováno: 18.12.2018
Anglické The Style Council založili v roce 1983 Paul Weller, kytarista a zpěvák britskými kritiky milovaných, a fanoušky zbožňovaných, The Jam a Mick Talbot, bývalý klávesista skupin Dexy’s Midnight Runners, The Bureau a The Merton Parkas.
wellerův odchod z the jam na vrcholu popularity
Weller (25. 5. 1958) se s Talbotem (11. 9. 1958) potkal již v roce 1979. Tehdy Micka přizval jako hosta do studia, aby nahrál klávesový part v coveru skladby Heatwave od amerických hit-makerů Holland–Dozier–Holland. The Jam ji použili jako závěrečnou píseň na svém úspěšném čtvrtém albu The Setting Sons (1979, Polydor).
Přibližně od té době začaly probublávat na povrch rozdílné názory na další hudební vývoj úspěšné kapely. Bubeník Rick Buckler a baskytarista Bruce Foxton nechtěli o Paulových představách, ovlivněných funkem, jazzem, soulem a rhythm’n’blues, ani slyšet.
Kompromis, doprovázený několika ústupky ze strany nereformovatelného punkového dua Buckler-Foxton, v podobě funkové Precious, vydané na posledním společném LP The Gift (1982, Polydor), pastorální Tales From The Riverbank (vydáno pro fan club The Jam v roce 1982) a jazzově přidrzlé Shopping na dvanáctipalcovém vinylu Beat Surrender (1982, Polydor), vydržel do letních měsíců roku 1982. Weller se tehdy vrátil z italské dovolené a oběma spoluhráčům oznámil svůj definitivní úmysl kapelu rozpustit.
Vyvrcholením sváru mezi Wellerem a ostatními bylo Bucklerovo hanlivé ohodnocení prvních demo nahrávek písní, které spolu připravili Paul a Mick Talbot.
na šálek dobrého espressa do café bleu
Weller se ve svých dvaceti čtyřech letech rozhodl hodit za hlavu bezmeznou přízeň fanoušků z řad britské mládeže, hlásících se k hnutí Mods a hudebně se odhodlal dospět.
S radikální změnou image, kdy pomyslnou větrovku s kapucí nahradil dobře padnoucí sportovní oblek, kravata a plášť, v duchu nejnovější milánské a pařížské módy, se proměnila i Paulova hudba.
S trochou nadsázky můžeme napsat, že Weller s Talbotem vyměnili sklenici piva za šálek dobrého espressa. Později se oficiálními členy stali zpěvačka Dee C. Lee (6. 6. 1961) a bubeník Steve White (31. 5. 1965).
The Style Council již na počátku kariéry vědomě nenavázali na Wellerovy pubrockové kořeny, hudbu vycházející z nejlepších tradic britských hospod a dupáren.
Posluchačům nabídli sofistikovanou směs písní a instrumentálek, opírající se o modernistický přístup trumpetisty Cheta Bakera, vědomou absenci kytary a černošské soulové a funkové nahrávky.
Pro fanoušky to bylo, jako by chodili na univerzitu
Bezvýhradně můžeme souhlasit s názorem Stuarta Deabilla z prostředí jejich britských fanoušků, který zveřejnil na sociálních sítích: „Byli součástí mého dospívání a pomáhali mi vytvořit si celoživotní ideály. Mnohé z jejích písniček jsou pro mě i po více jak třiceti letech stále důležité. The Jam pro nás byli školou. The Style Council byli o několik stupňů výše – hudebně, textově i politicky. Bylo to, jako bychom chodili na univerzitu.“
Se studiovými pracemi vypomáhala řada talentovaných hudebníků, ať již skvělí studioví muzikanti, uvádění jako Honorary Councillors, nadějná vokalistka Tracei Young, případně duo Tracey Thorn a Ben Watt; známé pod značkou Everything But The Girl.
Jasně to potvrzuje poslech prvních dvou gramofonových kolekcí – mini-LP desky Introducing The Style Council (1983, Polydor), která nebyla ve Velké Británii oficiálně vydána a vydařeného debutu Café Bleu (1984, Polydor). Ten se okamžitě po vydání usalašil na druhém místě britské albové hitparády. V jejím TOP 100 se udržel následujících třicet osm týdnů.
Paul se snažil přesvědčit vydavatelskou firmu, aby Café Bleu vydali jako dvojalbum. V jeho plánech mělo jít o „… jednu stranu romantickou, trochu smutnou, trochu náladovou. Druhá strana by byla mnohem zábavnější, třetí by nabídla přepracované verze současných hitů a na čtvrtou stranu bych umístil remixy singlů.“ Bohužel, neodhadl reakci vedení Polydoru…
projev Wellerova bezuzdného narcisismu a bláznovství?
Paul tuhle část kariéry ohodnotil stručně a jasně: „The Style Council pro mě reprezentovali období uvolnění a radosti z hudby. V mém případě asi až příliš veselé. Až po letech jsem si uvědomil, že právě takový přístup mohl lézt mnoha fanouškům na nervy a oni mi ho nikdy neodpustili.“
The Style Council byli po celou dobu existence přijímáni s velkými rozpaky. Odborná kritika a posluchači se neuměli rozhodnout, zda mají jejich singly a alba vzít na milost nebo je mají považovat za projev Wellerova bezuzdného narcisismu a bláznovství.
ostré politické názory a podpora nejenom polské Solidarnośći
S odstupem více jak třiceti let je zřejmé, že Paul prožíval jedno z nejlepších uměleckých období. The Style Council byli navíc politicky jasně vyhraněnou hudební skupinou, která reagovala na společenské události v období vlády železné Lady Thatcher.
Wellerovy ambice ovlivňovat společenskou situaci v tehdejší Británii nejvíce naplnila politická iniciativa Red Wedge. Byl to pokus aktivistů mezi hudebníky, jak představit politiky Labour Party a levicové myšlenky, co největšímu počtu mladých hudebních fanoušků. Na jejím vzniku se spolupodílel s lidmi jako Billy Bragg nebo Tom Robinson.
Billy Bragg vzpomíná: „Počátky toho všeho jsou doby, kdy jsme se všichni scházeli na benefičních koncertech pro Nikaraguu a podobných akcích. Objevovaly se na nich stále stejné tváře – jako Jimmy Somerville, Paul Weller, Tom Robinson – a všichni jsme sdíleli podobné ideály. To byly také nejtemnější dny thatcherovských 80. let. Měl jsem pocit, že je třeba něco udělat.“
Po počátečním nadšení Paulův zájem postupně ochládal. „Když se ohlédnu, tak jsem to vůbec nebyl já. Nejsem na schůzky a být součástí něčího klubu. Věřil jsem v to, v co jsem věřil, a v spoustu věcí, které stále dělám, ale už bych se do toho nikdy nezapletl,“ přiznává po letech Weller.
The Style Council rovněž podpořili polské odborové hnutí Solidarność. Video klip Walls Come Tumbling Down! se natáčel ve Varšavě a Councils jako by předpověděli události v komunistickém lágru v průběhu dvouletky 1988/1989.
Dalším příkladem může být jejich raný singl Money Go Round nebo píseň o celosvětovém politickém násilí A Stone’s Throw Away, z druhé řadovky Our Favourite Shop (1985, Polydor).
vyznání popové skupiny na prahu nové dekády
Skupina se dostává ve druhé polovině osmdesátých let do vážné krize. Všechny vydané singly i obě alba The Cost of Loving (1987, Polydor) a Confessions of a Pop Group (1988, Polydor) sice dosahují jistého obchodního úspěchu, ale nejspíše díky určité setrvačnosti v přízni věrných fanoušků.
Kritika nahrávky nemilosrdně rozsápe. Paradoxem doby je skutečnost, že na poslední dlouhohrající desce najdeme možná nejlepší Wellerovu píseň – vznešenou Changing Of The Guard.
„Naši poslední LP desku Confessions of A Pop Group většina fanoušků kurevsky nenáviděla. Já jsem si naopak myslel, že je to opravdu dobré album. Byl jsem si jistý, že je tam několik výtečných věcí, ale reakce lidí mě překvapila a já jsem začal o naší práci vážně pochybovat,“ zhodnotil tehdejší situaci Paul Weller.
Na prahu deváté dekády 20. století se Style Council rozchází. S věrnými fanoušky se rozloučí 4. července 1989 velkým koncertem v londýnské Royal Albert Hall. Paul odchází na sólovou dráhu ve chvíli, kdy nemá podepsaný nahrávací kontrakt. Mick se vrací za klávesy ve skupině Dexys a občas Wellerovi vypomůže ve studiu. Steve White se stane stálým inventářem Paulových parťáků a Dee C. Lee zkusí nastartovat sólovou dráhu.
V archívu The Style Council zůstanou nahrávky připravované pro revoluční deep housovou kolekci Modernism: A New Decade. Label Polydor v roce 1989 odmítne album vydat. Fanoušci se k písničkám dostanou až o devět let později, když jsou součástí souhrnné pětidiskové kompilace The Complete Adventures of The Style Council.
Ukázky:
Money Go Round – https://youtu.be/r7Bq9YdDVc8
The Paris Match (Tracey Thorn Version) – https://youtu.be/uAdal53PKmk
Walls Come Tumbling Down! – http://youtu.be/k5HfOipwvts
Speak Like A Child – http://youtu.be/ZlCCva6rr-s
A Stone’s Throw Away (Live) – http://youtu.be/lUPhfnvMojE
Homebreakers – https://youtu.be/vqDRo2p5W1I
Changing of The Guard – http://youtu.be/K6Yp6eOfWAk
