Naposledy aktualizováno: 28.11.2017
Trojnásobný vítěz ankety prestižního hudebního časopisu Down Beat o nejlepšího jazzového kytaristu v letech 1939 – 1941, texaský rodák Charlie Christian (29. 7. 1916 – 2. 3. 1942, narozen jako Charlie Henry Christian) se jako jeden z prvních swingových kytaristů specializoval na hru na elektrický nástroj.
Možná klíčová postava bebopových jam-sessions v Minton’s Playhouse
Charlie Christian patří, společně Theloniousem Monkem, Charliem Parkerem, Dizzym Gillespiem a Kennym Clarkem, mezi bebopové pionýry. Ti se začali scházet v newyorském hudebním klubu Minton’s Playhouse otevřeném na místě bývalé jídelny na harlemské West 118th Street.
Doboví hudební publicisté se společně se znalci principů nového jazzového stylu shodli, že právě Christianova kytarová hra měla zásadní význam na vývoj a pojetí bebopové melodické improvizace.
Poklonu mu mnohem později vysekl i George Benson, jenž sám zazářil na přelomu šestého a sedmého desetiletí dvacátého století: „Jedna věc byla jasná okamžitě. Charlie zněl jedinečně. V jeho hře byl neskutečný swing. Hrál jako ďábel. Přitom se inspiroval pojetím těch nejlepších saxofonistů. Prakticky všichni ho napodobovali. Já jsem samozřejmě nebyl výjimkou.“
začínal v patnácti
Christian dospíval v letech Velké hospodářské krize. Kansaský kytarista James „Jim Dady“ Walker mu pro začátek udělil pár lekcí ve hře na kytaru a podnítil tak mladíčkův zájem o nástroj. Profesionální hudební kariéru začal v patnácti letech v Oklahomě. Nejdříve hrál na kytaru v kapele svého bratra. Později nastupuje coby kontrabasista do bandu Alphonso Trenta.
Odtud pokračuje k doprovodné skupině zpěvačky Anny Mae Winburn. Ta později udělala „díru do swingového světa“ se svým dívčím a rasově smíšeným big bandem International Sweethearts of Rhythm. Trmácení na šňůře ho ale záhy unavilo. V roce 1937 se vrací do Oklahomy. Již tehdy hraje na elektrifikovanou kytaru a staví si vlastní malé combo.
Znělo to jako tenorsaxofon
V roce 1938 se znovu připojí k sextetu Ala Trenta. Domovskou scénu mají v hudebním klubu ve městě Bismarck, ve státě Severní Dakota. Tam ho poprvé uslyší tehdy mladičká kytaristka Mary Osborne.
Po letech vyprávěla, že u vstupu vzdáleně slyšela cosi, co se podobalo zvuku tenorsaxofonu hranému přes poškozený reproduktor. Teprve uvnitř zjistila, že ten báječný zvuk vyluzuje kytarista. „Dodnes si vybavuji některé figury, které Charlie hrál při svých sólech. Byly to přesně ty samé věci, co se později objevily v nahrávkách Bennyho Goodmana,“ zavzpomínala.
Mary samozřejmě nebyla jediná. Charlieho jezdili do Bismarcku obdivovat hudebníci ze Středozápadu a Jihozápadu USA. Jeho popularitu využil místní obchodník s hudebními nástroji. V jeho nabídce se objevila elektrifikovaná kytara propagovaná sloganem „na stejné hraje Charlie Christian.“
Dva roky s Bennym Goodmanem
V roce 1939 Christian opět opouští rodnou hroudu a připojí se k sextetu klarinetisty Bennyho Goodmana. Stalo se tak na doporučení vlivného impresária Johna Hammonda, který Bennymu poradil, aby si skvělého kytaristu poslechl během zastávky v Bismarcku při cestě z New Yorku do Los Angeles.
Coby součást Goodmanovy show Camel Caravan Charlie procestuje během tří let prakticky celé Spojené státy. Párkrát se dostali do vážných lapálií. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že jde o rasově smíšenou kapelu, někteří jižanští promotéři okamžitě rušili domluvené termíny vystoupení.
Charlieho osobitý kytarový styl, zahrnující hraní jednotlivých tónů v kombinaci s komplexními akordovými změnami, je zachycen již na rané nahrávce Stardust. Ta se objevila na gramodeskách díky péči značky Columbia Records.
V roce 1955 label připraví minialbum Charlie Christian With The Benny Goodman Sextet And Orchestra s osmi snímky na dvou sedmipalcových EP deskách. Ve stejném roce vychází stejnojmenná LP deska, na níž je celkem tucet studiových nahrávek mapujících jejich spolupráci v letech 1939 – 1941.
Vedle obou hvězd na nich hrají další velká jména swingové éry – pianisté Count Basie a Fletcher Henderson, bubeník Jo Jones, vibrafonista Lionel Hampton, trumpetista Cootie Williams či tenorsaxofonista Georgie Auld.
Příliš brzy opustil tento svět
Charlie celý život bojoval s příznaky tuberkulozy. V létě 1941 se nemoc projeví naplno a on musí další spolupráci s Goodmanem ukončit.
Přes to stihl ještě na přelomu let 1940/1941 natočit v New Yorku několik skladeb se slavným tenorsaxofonistou Lesterem Youngem. Zrekapitulovalo je album Together.
V další ukázce z roku 1941, Swing to Bop, která vyšla v roce 1957 na dlouhohrající desce Charlie Christian/Dizzy Gillespie: After Hours u Esoteric Records, slyšíme Christianovo novátorské, intenzivní rytmické využívání riffů. Využil při tom nepsané bebopové zásady interpretace, své bluesové cítění a rozpracoval je díky hře na elektrifikovanou kytaru.
Charlie Christian umírá ve dvaceti pěti letech. V průběhu kratičké hudební kariéry dokázal výrazově posunout pojetí kytarové hry. Proměnil ji v rovnocenný sólový nástroj. Do té doby byla jen pevnou součástí rytmické sekce velkých tanečních orchestrů.
Jeho hudební odkaz převzal především Wes Montgomery a ze současných kytaristů na něj nejvíce navázali Larry Coryell a Pat Metheny.
Ukázky:
Stardust – https://youtu.be/lHgKhURycEk
Swing to Bop – https://youtu.be/Ce9Jtl9D6FQ
Tea for Two – https://youtu.be/jAWlyg44oIQ
