Naposledy aktualizováno: 22.3.2019
Jeden z nejlepších pianistů čtyřicátých let minulého století a majitel romantického vokálu, Nat King Cole (17. 3. 1919 – 15. 2. 1965), rodák z Montgomery v Alabamě, se narodil jako Nathaniel Adams Coles do místní, hluboce věřící rodiny.
Jazzový klavírista se základy klasického hráče
Nat King Cole bral od dětství klavírní lekce z evropské klasické hudby. Seznámil se s díly Josepha Haydna, Johanna Sebastiana Bacha, ale i Sergeje Rachmaninova. Později si pro sebe objeví fenomenálního jazzového pianistu Earla „Fatha“ Hinese. Jeho technicky vytříbená a harmonicky bohatá hra byla vystavěna na dokonalém rytmickém základě. Fatha ovlivnil desítky následovníků.
Nat si ale poměrně záhy vybuduje vlastní klavírní styl. Nezbytným základem je stride, mezi jehož významné představitele patřil i Willie “The Lion” Smith. Nat King na něj chytře narouboval melodiku, doplněnou o swingové frázování.
Zrodilo se klavírní trio
První veřejné vystoupení odehraje coby mladíček v duu s bratrem kontrabasistou Eddiem Colesem. Později se dá dohromady s kytaristou Oscarem Moorem a kontrabasistou Wesleym Princem.
Společně vytvoří zcela nový typ hudebního souboru – klavírní trio. Kapela se v září 1937 pojmenuje Nat King Cole Trio.
Nejdříve spolupracují se stanicí NBC Blue Network. Ve vysílání se poprvé objeví v roce 1938. V dalších letech je hraje i celonárodní rozhlasová síť CBS. Díky rádiu se stanou populární po celých Spojených státech amerických.
Trvá to další tři roky, než vydají debutovou gramodesku. Během válečných let vychází první písně u značek Excelsior a Capitol. Coleův talent a improvizační dovednosti jsou souhrnně zdokumentovány na nahrávkách jeho trií z období 1944 – 1949 na kompilaci King Cole Trio: Trio Days (1972, Capitol).
Anatomie jam Session
Společné album Anatomy Of A Jam Session (1971, Black Lion) s trumpetistou Charliem Shaversem, bubeníkem Buddym Richem a tenorsaxofonistou Herbiem Haymerem, shrnující nahrávky z roku 1945, včetně alternativních verzí, je cenným dokumentem smyslnosti Natovy hudby a zachycuje ji v průběhu jejího vzniku.
V triu se saxofonistou Lesterem Youngem a bubenickým mágem Buddym Richem vystupoval pod pseudonymem Aye Guy, aby se vyhl problémům s tehdy platnou nahrávací smlouvou. Záznam vystoupení je součástí dvojalba The Genius Of Lester Young (Verve).
Od roku 1944 producent Norman Granz organizuje série koncertních vystoupení, celoamerických turné a studiových nahrávání pod názvem Jazz at The Philharmonic (JATP). Jeho významnou součástí je i Nat King. Záznam jeho vystoupení v doprovodu tenorsaxofonistů Illinois Jacqueta a Jacka McVea se později objeví na koncertní kompilaci Jazz at The Philharmonic 1944 – 46 (1972, Verve).
úspěšný televizní bavič
Na začátku padesátých let se Coleova kariéra začíná vzdalovat od jazzové scény. Vydává sérii úspěšných hitů a do svého skonu v roce 1965 se etabluje jako úspěšný popový zpěvák, herec a televizní bavič.
Navzdory tomu se Coleovo revoluční trio ve složení piano, kytara a kontrabas zásadním způsobem vepsalo do jazzové historie a vývoje žánru. Především díky úzkému propojení doprovodných figur – hraných současně pianem a kytarou. Coleovi následovníci nahradili kytaru bicími. Vzniklo tak dnes již klasické složení jazzového tria – piano, kontrabas a bicí.
Ukázky:
Straighten Up And Fly Right – https://youtu.be/2ZZW-3OJ-p4
Jingle Bells (1938) – https://youtu.be/h7-9-3b0VBw
Black Market Stuff – https://youtu.be/1Wd3kLc9OYA
Somebody Loves Me – https://youtu.be/dxZ3r1LGA4Q
Nat King Cole Trio with Ida James: Is You is Or Is You Ain’t My Baby
– https://youtu.be/-7H_q83Z9aQ
