Naposledy aktualizováno: 27.8.2020
Zpěvačka, pianistka, skladatelka a aranžérka Akenya (1992, narozená jako Akenya Seymour) je v záplavě nastupujících mladých hudebníků velice zajímavým zjevením. Její hudební projev rozhodně není snadno čitelný. Akenyin vnitřní svět ukrývá vzpomínky na nelehké dětství, odhaluje vášnivě nakažlivý zájem o hudbu a přístup k životu.
První hudební krůčky udělal v sedmi letech
Odmala ji trápily vážné zdravotní neduhy díky astmatu a celkově oslabenému imunitnímu systému. Vyrůstala jen s matkou a poměrně často se stěhovaly. Většinou ale jen v Northside.
„Neměly jsme peněz nazbyt, ale maminka dělala doslova zázraky. Snažila se mě udržet na soukromé škole. Věnovala mi hodně pozornosti a péče. Měla jsem od ní vše, co jsem potřebovala a často i to, po čem jsem toužila,“ vyprávěla.
Mezi její první vzory patřili Ella Fitzgerald, Anita O’Day a John Coltrane. Dnes ráda poslouchá například australský kvartet Hiatus Kaiyote. Hudba, psaní básniček, povídek a skládání prvních písniček ji fascinovaly již od dětství. „Na život nahlížím skrze psaní a hudbu,“ přiznává Seymour. „Většinou jde o vlastní pocity a zážitky nebo o vnímání sebe sama. Někdy se svěřuji s pohledem na svět, moje okolí a jak mě ovlivňují.“
Podle jejího vlastního vyprávění se u ní projevilo hudební nadání až okolo sedmi let. Dostala na Vánoce malé dětské klávesy. Po pár dnech na nich zahrála Lean On Me od Billa Witherse. Maminka byla zrovna v kuchyni a myslela si, že slyší píseň z rádia. Akenya během pár dní začala chodit na hodiny klavíru. A to přesto, že si je maminka nemohla finančně dlouhodobě dovolit. „Skončilo to tak, že jsem se klasické klavírní etudy a větší skladby učila podle poslechu.“
Mohla jsem se soustředit na to, jakým směrem se nakonec vydám
Od sedmé třídy zpívá ve školním sboru. Máma se nakonec rozhodla existenční problémy vyřešit přestěhováním za levnějším bydlením v jižních čtvrtích Větrného města. Odtud začala dojíždět na výběrovou uměleckou školu Chicago Academy for the Performing Arts.
Ve studiu pokračovala na prestižní bostonské konzervatoři New England Conservatory, kterou absolvovala v oboru jazzový zpěv. V Bostonu se zapojila do vedení studentského sdružení Black Student Union. Také si vyzkoušela hudební spolupráci s budoucími „těžkými váhami“ basistkou a zpěvačkou Esperanzou Spalding či houslistou a klavíristou Vijayem Iyerem.
„Hudební vzdělání mi pomohlo především na začátku kariéry. Mohla jsem se soustředit na to, jakým směrem se nakonec vydám,“ vysvětlila důvody, proč se nevěnuje současné zmodernizované verzi rhythm’n’blues. Místo toho pracuje s vlivy hip-hopu, soulu, popu, klasiky, ale i rocku nebo world music.
Velkého uznání se jí dostává od současné hvězdy britského jazzového obrození saxofonistky Nubyi Garcii. „Její vlastní kompozice a hru na klávesy mám označené nálepkou fenomenální. Neotřelý zpěv dává plně do služeb vlastním textům. V improvizovaných vokálních částech je naprosto jedinečná. Nijak neskrývá inspiraci ranými snímky Erykah Badu. Přičemž její scat zní pokaždé překvapivě. Přiznává, že okamžitě zazpívá to, co ji právě zní v hlavě.“ Garcia Akenyu požádala o natočení vokálního partu do Boundless Beings. Píseň vyšla na Nubyině dlouhohrajícím debutu SOURCE (2020, Concord Jazz Records).
Nepotřebujete nejúžasnější a nejdražší vybavení k vytvoření něčeho skvostného
První EP desku Overcome připravila již v roce 2010. Při vzpomínce na ní se vždy začne usmívat. „Tenkrát jsem byla ještě děcko. Bylo mi teprve sedmnáct.“
O pět let později přišla s písní Disappear. „Původně jsem plánovala natočit garážově syrovou verzi. Neměla jsem k dispozici žádný software a potřebné počítačové vybavení. Jediné, co jsem cítila, že musím ze sebe píseň dostat jakýmkoliv způsobem,“ popsala okolnosti vzniku nahrávky a pokračovala. „Melodie se vynořila z ničeho nic jednoho rána. Rytmický základ demo nahrávky jsem připravila doma v kuchyni, kde jsem bubnovala na stůl. Postupně jsem dohrála další nástroje.“
V hotové verzi nakonec použila většinu stop z původního dema. „Zužitkovala jsem doprovodné vokály, bicí na konci skladby, některé harmonie a basové linky. Nepotřebujete nejúžasnější a nejdražší vybavení k vytvoření něčeho skvostného.“
V posledních ročnících střední školy ji zaujal rozvojový a podpůrný program YOUmedia. Vymysleli ho pracovníci knihovny Harold Washington Library. Realizovala se v jeho sekci Lyricist Loft, v níž se u mikrofonu střídali básníci s radikálními mladými rapery.
Potkala zde rapera a zpěváka Chance The Rapper (občanským jménem Chancelor Johnathan Bennett) a také raperku Fatimah Warner, vystupující pod uměleckým jménem Noname. V roce 2016 jí vypomůže na solidně přijatém debutovém albu Telefone. Společně vyrazily i na následující koncertní turné.
Nijak mi nevadí, že bych měla hrát pro rozdílné rasy, národnosti nebo kultury
V květnu 2016 přijala nabídku od studentské rozhlasové stanice WNUR, aby vystoupila na jejich pódiu na oblíbené celodenní koncertní akci Dillo Day. Při té příležitosti poskytla rozhovor, v němž padla i otázka, zda jí nevadí skladba festivalového publika, jež bývá složené z posluchačů různých ras a kultur.
„Nijak mi nevadí, že bych měla hrát pro rozdílné rasy, národnosti nebo kultury – ve skutečnosti to vítám. Je to příhodná příležitost uvědomit si rozdíly a odlišné zkušeností, které nás mohou obohatit a napomoci vzájemnému pochopení“ a myšlenku dále rozvedla. „Hudba je na to pravděpodobně nejvhodnějším prostředkem, protože je to univerzální jazyk. Navíc je to jazyk, který obsahuje tolik nuancí jak ve způsobu vyjádření, tak i v obsahu sdělení. Dokonce i skutečnost, že hodně mojí hudby přímo souvisí s historií mého národa a historií a vývojem lidských bytostí – mě přivádí k prozkoumání vzájemného prolnutí mnoha původně černošských hudebních žánrů a také to, jak se navzájem ovlivnily – je pro mě velkou odměnou. Věřím, že současně to ocení i rozdílně zaměření posluchači.“
O rok později nazpívá doprovodné vokály pro slavnou zpěvačku Mavis Staples na jejím titulu If All I Was Was Black. Produkoval ho Jeff Tweedy ze skupiny Wilco.
Na konci roku 2017 konečně okusí, jaké to je vystoupit sólově na velkém festivalu North Coast Musical Festival. Současně začala pracovat na nahrávkách pro vlastní albový debut Moon In The 4th.
V jednom rozhlasovém rozhovoru se zmínila, že by se na něm chtěla věnovat tématům, jako je láska, deprese a vnitřní rozpory. Akenya by také ráda zkoumala aspekty identity, historie a původu dnešních Afroameričanů.
Mezitím nabídla další singl Decay. Současně s jeho vydáním zahájila propagační kampaň na podporu nadace LymeLight Foundation – organizace, která pomáhá dětem a dospělým s úhradou nákladů spojených s léčbou lymské boreliozy. Díky jejich podpoře se léčila i ona sama. „Rozhodla jsem se věnovat určité procento mých tantiem za přehrávání Decay na streamech, prodané nosiče a digitální soubory.“
Radiohead na jazzovém tripu
Od roku 2019 na sebe strhává pozornost coby členka Resavior. Klíčovou postavou chicagského sextetu, o němž se hovoří jako o „Radiohead na jazzovém tripu“, je aranžér a producent Will Miller. Kapela pracuje vskutku originálním tvůrčím stylem.
Miller připraví ve svém domácím studiu melodické náčrty skladeb společně s mixy samplů a rytmických smyček, které na zkouškách společně s ostatními muzikanty dotváří. Kráčí kamsi k hranicím psychedelické jazzové orchestrace, nahlíží i do krajiny nevázaného experimentování s neskrývanými sympatiemi k minimalismu.
Resavior zcela popírají obvyklé vnímání úlohy sólové zpěvačky v jazzové skupině. Přesvědčivě to dokazují nejenom na koncertním záznamu skladby Escalator z Co-Prosperity Sphere.
Akenyain zpěv se náhle vynoří zpoza žesťových a saxofonových partů a pokračuje s podporou výtečných dechařů ve společné improvizaci. Její hlas přirozeně plní roli dalšího nástroje. S něčím podobným jsme se setkali i u Billie Holiday.
Fanoušci si budou muset ještě nějakou dobu počkat
Možná máte pocit, že vám dlužím informaci, jaký je stav příprav ohlášeného dlouhohrajícího alba Moon In The 4th. Akenya vše vysvětlila na Twitteru: „Album je z 55% hotovo. Rok 2019 byl pro mě opravdovým PEKLEM. Přesto věřím, že připravím nejenom album, ale také plnohodnotný koncertní program. Bez záruky, ale věřím si.“ Podobně se pro náš web vyjádřil 26. srpna 2020 i její manažer: „Album Moon In The 4th je stále ve fázi produkčních příprav.“
Profil ponechávám nedopsaný. Věřím, že vše nakonec dobře dopadne a přes těžkosti s pandemií čínského koronaviru SARS-CoV-2, kterým čelí nejenom obyvatelé Spojených států amerických, se budou moci všichni talentovaní hudebníci vrátit do hudebních studií, ale především na koncertní pódia a před natěšené fanoušky.
Ukázky:
Born to be Blue from Overcome (EP)
– https://youtu.be/KVk9w_VZsr0
Disappear
– https://youtu.be/U-DvsejV21g
Decay
– https://youtu.be/t2U6O-2uOWQ
Who Decides (Live at Sofar Sounds, Chicago)
– https://youtu.be/NlZNATgVnVg
