Charles Mingus: Mingus At Carnegie Hall Deluxe Edition (2021, Atlantic Records)

Naposledy aktualizováno: 30.6.2021

Charles Mingus: Mingus At Carnegie Hall Deluxe Edition (2021, Atlantic Records)
Charles Mingus: Mingus At Carnegie Hall Deluxe Edition (2021, Atlantic Records)

Nahrávka vystoupení nonetu kontrabasisty Charlese Minguse v manhattanském koncertním svatostánku na Sedmé avenue původně vyšla na živém albu Mingus At Carnegie Hall (1975, Atlantic Records). Od 11. června 2021 je konečně k dispozici v úplné verzi.

Původní vydání bylo poctou Duke Ellingtonovi

Album Mingus At Carnegie Hall bylo nahráno 19. ledna 1974. Původně vyšlo na začátku roku 1975 jako samostatná LP deska pouze se dvěma dlouhými jam sessions C Jam BluesPerdido. Charles Mingus tak vzdal poctu zesnulému Duke Ellingtonovi. Koncert však ve skutečnosti trval dvě hodiny, což znamenalo, že více než sedmdesát minut hudebního materiálu zůstalo na podlaze střižny.

Téměř po padesáti letech byly nahrávky remasterovány a v červnu 2021 znovu vydány kompletní u příležitosti Měsíce černošské hudby. Luxusní edice legendárního představení navrací všem dříve nevydaným skladbám jejich správné pořadí v němž kdysi zazněly, takže se fanoušci ocitnou přímo uprostřed oněch magických chvil na počátku roku 1974.

O co vlastně šlo a kdo tvořil mingusův příležitostný nonet?

Charlie Mingus toho večera prostě a jednoduše zorganizoval ve vyhlášené koncertní síni úžasné jam session. Šlo o setkání muzikantů z jeho různých kapel, kteří se na pódiu v Carnegie Hall připojili k mistrově současné sestavě, kterou tvořili George Adams (tenorsaxofon), Hamiet Bluett (barytonsaxofon), Don Pullen (klavír) a Dannie Richmond (bicí).

Saxofonista John Hardy zažil éru Mingusových nespoutaných experimentů z konce padesátých let. Altsaxofonista Charles McPherson se kdykoliv mohl směle porovnávat s Charliem „Bird“ Parkerem. Jona Faddise Mingusovi doporučil Snookie Young. Zaskočil v únoru 1972 na koncertě ve Philharmonic Hall newyorského Lincolnova centra za nemocného Roye Eldridge a odehrál tam výtečné sólo na trubku v suitě Little Royal.

A samozřejmě nemůžeme opomenout saxofonového univerzála Rahsaana Rolanda Kirka, vždy připraveného jamovat. Byť o něm byl známo, že se málokdy nechal přemluvit, aby někoho doprovázel, v případě Minguse Kirk udělal vždy výjimku. Na začátku šedesátých let s ním nahrál dvě LP desky Tonight At NoonOh Yeah pro Atlantic Records.

Zákeřná ALS již číhala za rohem

Několik měsíců po vydání originální verze Mingus At Carnegie Hall však Mingus onemocněl amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Jeho kdysi impozantní basová technika se zhoršovala, až už na nástroj nemohl hrát. Nadále však komponoval a před svou smrtí dohlížel na realizaci řady nahrávek.

Luxusní vydání tří LP desek resp. 2 CD disků se záznamy z Carnegie Hall obsahuje dosud nikdy nezveřejněné fotografie pořízené původním fotografem Gostou Petersonem, spolu s novými průvodními texty jazzového historika a producenta Michaela Cuscuna a doplňujícími poznámkami skladatele a aranžéra Sy Johnsona.

Ukázky:

C Jam Blues
https://youtu.be/KKdiz8RaIPQ
Perdido
https://youtu.be/8V1V3fcweso

Charles Mingus: Mingus At Carnegie Hall Deluxe Edition

Label: Atlantic ‎– 603497844326, Atlantic ‎– R2 154657
Format: 2 × CD, Album, Deluxe Edition, Reissue
Country: Europe
Released: 11 Jun 2021
Genre: Jazz
Style: Post Bop

Tracklist

1-1 Introduction (3:11)
1-2 Peggy’s Blue Skylight (11:54)
1-3 Celia (22:54)
1-4 Fables Of Faubus (20:51)
Written-By – Charles Mingus (1-2 – 1-4)

2-1 Big Alice (18:39)
Written-By – Don Pullen
2-2 Perdido (22:32)
Written-By – Ervin Drake, Hans Lengsfelder, Juan Tizol
2-3 C Jam Blues (24:41)
Written-By – Duke Ellington

Credits

Alto Saxophone – Charles McPherson (tracks: 2-2, 2-3)
Alto Saxophone, Tenor Saxophone – John Handy (tracks: 2-2, 2-3)
Baritone Saxophone – Hamiet Bluiett
Bass – Charles Mingus
Drums – Dannie Richmond
Piano – Don Pullen
Tenor Saxophone – George Adams
Tenor Saxophone, Saxophone [Stritch] – Rahsaan Roland Kirk (tracks: 2-2, 2-3)
Trumpet – John Faddis

Engineer [Analog Multitrack Transfers] – Brian Kehew
Engineer [Recording] – Aaron J. Baron
Executive-Producer – Nesuhi Ertegun

Art Direction [Reissue Art Direction] – Coco Shinomiya
Artwork [Art Restoration], Design [Additional Design] – Edward ODowd
Design [Original Album Design] – Jean Dupuy
Liner Notes, Liner Notes [Revised 2021] – Sy Johnson
Mastered By – Sam Feldman
Photography By [Original] – Gosta Peterson
Producer – Ilhan Mimaroglu, Joel Dorn
Reissue Producer – Matt Block

Notes

Recorded live at Carnegie Hall, January 19, 1974.
This album was originally released as Atlantic #SD-1667 (1/75)

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..