Naposledy aktualizováno: 17.2.2023
Jednou z klíčových postav, které zásadně udávaly směr soulové hudby sedmé dekády minulého století, byl Curtis Mayfield. V roce 1971 sestavil nový doprovodný kvartet, s nímž mohl dotáhnout své jedinečné funkové kazatelské výzvy téměř k dokonalosti. Koncertní titul Curtis/Live! je svátkem bezchybně zahraného sofistikovaného soulu a funku, proloženého Mayfieldovým charismatickým sladkobolným soulovým vokálem a texty s palčivými sociálními komentáři.
pravdy tak závažné, trýznivé i krásné
Soulová legenda, výtečný skladatel a multiinstrumentalista Curtis Mayfield se coby někdejší mainstreamový umělec přiblížil vrcholu své popularity díky úspěchu svého monumentálního prvního sólového alba Curtis (1970, Curtum Records). Statut definitivně stvrdil albem Super Fly z roku 1972. Tuto éru předznamenalo jeho koncertní vinylové dvojalbum Curtis/Live!. Byla to Mayfieldova první živá nahrávka po jeho odchodu z The Impressions.
Má strhující, podmanivě magickou sílu, která je dnes stejně přesvědčivá, jako před padesáti lety. Na rozdíl od většiny živých alb, jenž se snaží posluchače ohromit hlasitostí a energií živé kapely, se Curtis/Live! pokradmu přiblíží, zlehka vás zatahá za rukáv a pošeptá vám pravdy tak závažné, trýznivé i krásné, že vás zanechají zcela omámeného a navždy vás změní.
místo smyčců a dechů se dere do popředí duo bubeníků
Skupina, kterou Mayfield pro klubové koncerty sestavil – kytarista Craig McMullen, bubeník Tyrone McMullen, Henry Gibson na percussions a Joseph „Lucky“ Scott, který obsluhuje baskytaru – je zabijácký tým, který přináší moderní přepracování plnějšího zvuku Mayfieldovy dřívější tvorby s jeho bývalými kolegy z Impressions.
Rozverné smyčce a bujaré party dechových nástrojů z hitů Impressions šesté dekády dvacátého století (jako You’ve Been Cheating, The Young Mods‘ Forgotten Story) jsou pryč a místo nich se do popředí dere rytmická sekce.
Groove, který vytváří, je nevídaný neslyšený, je to burácející, bezchybně do sebe zapadající funkový stroj. Hudba je nějakým přičiněním současně teskná a přitom drží při sobě, disponuje značnou robustností, ale přitom neztrácí jemný nádech. Všichni muzikanti hrají intenzivně, sebejistě tak, jak to odpovídá vrcholné soulové úrovni, přičemž každý zaplňuje svůj prostor sledem zručně provedených výplní, běhů a riffů.
zvukový portrét obzvlášť plodného období soulové hudby
Všechno na Curtis/Live! – od koncertního provedení, přes výběr skladeb, spoluhráčů, až po volbu hudebního klubu Bitter End jako dějiště natáčení – je stejně brilantní a svérázné jako člověk, který ho vytvořil. Mayfield mohl klidně uspořádat vysokooktanovou soulovou revue v Apollo Theatre; vždyť se skupinou Impressions v něm opakovaně triumfoval již od roku 1957 a stvrdit ovládnutí funkového žánrového léna.
Na albu jde o vynikající zvukový portrét obzvlášť plodného období soulové hudby, kdy umělci jako Stevie Wonder, Donny Hathaway, Sly Stone, James Brown a Marvin Gaye rozšiřovali soulový zvukový slovník, natahovali délku a hloubku své hudby, zaváděli neznámé akordy, nová témata a koncepty, latinské perkuse, stále složitější struktury, alternativní rytmické vzorce a měnili soulovou hudbu ve funk.
Cílená intimnost a promyšlené uskromnění muzikantů
V tuto chvíli však musíme zdůraznit, že funk vlastně nikdy nebyl Mayfieldovou doménou. I ve svém nejfunkovějším období byl nejsilnější, když vás přiměl přestat tancovat a jen naslouchat.
Proto vzal svou kapelu do Bitter Endu v Greenwich Village, sálku o velikosti dvou školních tříd, do kterých se vtěsná něco málo přes dvě stě fanoušků, což dodalo albu na komornosti a vy máte skoro dojem jako byste seděli vedle Mayfielda, když koncertuje u sebe v obývacím pokoji.
trpkost z krachu naděje
Cílená intimnost a promyšlené uskromnění muzikantů na malinkatém klubovém pódiu nutí posluchače, aby se k nim již od začátku koncertu přimkli a doslova s nimi dýchali, což umocňuje sílu Mayfieldova poselství.
V prvních třech písních – Mighty Mighty (Spade & Whitey), I Plan To Stay A Believer a We’re A Winner – Curtis zpívá o hnutích White a Black Power, hnutí za občanská práva původních obyvatel Ameriky, apokalypse a atentátech na Martina Luthera Kinga Jr. a Roberta Kennedyho, přičemž do popového slovníku vnáší ne zrovna lichotivá slangová slova – „spade“ o černošských zemědělských pachtýřích a „ofay“ slovu neznámého původu používaném pro pojmenování majetnějších bělochů, kteří vlastnili např. divadlo, v němž Afroameričané pracovali.
Jak záznam koncertu postupuje, starší věci jako People Get Ready a Gypsy Woman připomínají dny, kdy naděje lidí zapojených v občanských hnutích byla velká, zatímco novější písně jako (Don’t Worry) If There’s A Hell Below, We’re All Going To Go a We The People Who Are Darker Than Blue ventilují trpkost z krachu této naděje. Uklidnění a zhojení ran nabízí excelentní verze The Makings Of You.
sentimentální milostná píseň bílého fluff-popového dua
Nezpochybnitelným srdcem alba, symbolem jeho emocionální hloubky a významu, je medley s oslnivou coververzí We’ve Only Just Begun od Carpenters, která se promění do stejně ohromující People Get Ready. Na první pohled se zdá zvláštní, že si Mayfield připravil sentimentální milostnou píseň bílého fluff-popového dua. Dokonce to přiznává i svému publiku. Ale intenzita jeho přednesu skladby naznačuje něco hlubšího.
Když kapela přejde do People Get Ready, zdá se, že Carpenters byli jen předzvěstí a že Mayfield přetvořil jejich písňový příběh mladičkých novomanželů v další ze svých charakteristických občanskoprávních hymen. Koneckonců, co jiného jsou slova jako „Právě jsme začali žít… máme na výběr tolik cest, začínáme chodit a učíme se běhat,“ když ne přeformulování Curtisových výzev “pokračujte kupředu”, “nepřestávejte na to tlačit” a “připravte se na příjezd vlaku”?
Je to krásná, podmanivá píseň, kterou mohl takto zahrát jen Mayfield – vrstvení významů, který působí o to víc, jak dobře vyznívají, jak nádherně a libozvučně zní jeho kytara, jak je jeho hlas vyladěný a dechberoucí, jak skvěle a nenápadně hrají jeho spoluhráči.
řekl Americe krutou pravdu o sobě samé
Na konci alba, když doznívají poslední tóny a Mayfield odchází z pódia, nějaký muž v davu vykřikne: “Sakra ne!”. A právě to je další z kouzel alba Curtis/Live!. Jeho publikum tyto písně nejen milovalo, ale také je potřebovalo. Více než kterýkoli jiný umělec jeho éry dosáhl úspěchu v mainstreamu a zároveň řekl Americe krutou pravdu o sobě samé. Fanoušci to od něj očekávali a obdivovali ho za to. Byl víc než zpěvák, víc než bavič. Stejně jako jeho babička se stal kazatelem, vůdcem, léčitelem. Používal sladce lahodnou vrstvu hudby, aby obalil trpkou pilulku reality. Říkal tomu „bezbolestné kázání“.
Když se kapela na přídavek vrátí a zahraje skladbu Stone Junkie, jízlivě tesklivou píseň o drogové závislosti, kterou Mayfield nedávno napsal na flámu s přihlouplými členy zbohatlické smetánky, kouzlo se naplno projeví. Ke konci písně se kapela odmlčí a dav převezme refrén, tleská do rytmu, zpívá v tříhlasé harmonii a vykřikuje v extázi.
poskytl duchovní uvolnění a očistu duše
Mayfield návštěvníkům koncertu v Bitter End poskytl duchovní uvolnění, očistu duše. Jako posluchač byste udělali cokoli, abyste tam také mohli být. Ten magický pocit – extatickou sílu hudby – je těžké vytvořit a téměř nemožné zachytit. Dvojalbum Curtis/Live! dokázalo obojí. Proto se po svém vydání v květnu 1971 drželo osmatřicet týdnů v hitparádách a proto je i po padesáti letech stále živým, léčivým a pravdivým titulem.
To, co ale z něj dělá kandidáta na ocenění jednoho z historicky nejlepších koncertních alb je míra intimity a interakce mezi hvězdným soulmanem a jeho publikem, nefalšovaná vřelost, která z něj vyzařuje směrem k jeho fanouškům, a projevy jejich autentické úcty, náklonnosti a nadšení, a to jak pro produkci muzikantů, ale také pro Curtisovo poselství míru a sociální spravedlnosti.
Curtis Mayfield: Curtis/Live!
Label: Curtom – CRS 8008
Format: 2 x Vinyl, LP, Album
Country: US
Genre: Funk / Soul
Style: Rhythm & Blues, Soul
Year: 1971
Tracklist
A1 Mighty Mighty (Spade And Whitey) (6:46)
A2 Rap (0:27)
A3 I Plan To Stay A Believer (3:00)
A4 We’re A Winner (4:35)
B1 Rap (0:42)
B2 We’ve Only Just Begun (3:43)
(Written-By – Williams, Nichols)
B3 People Get Ready (3:35)
B4 Rap (0:35)
B5 Stare And Stare (6:19)
C1 Check Out Your Mind (3:50)
C2 Gypsy Woman (3:48)
C3 The Makings Of You (3:03)
C4 Rap (2:00)
C5 We The People Who Are Darker Than Blue (6:38)
D1 (Don’t Worry) If There’s A Hell Below, We’re All Going To Go (9:08)
D2 Stone Junkie (7:48)
Credits
Bass – Joseph „Lucky“ Scott
Congas, Bongos, Percussion [Tumbas] – Henry Gibson
Drums – Tyrone McCullen
Guitar – Craig McMullen
Producer, Guitar, Written-By – Curtis Mayfield
Art Direction – Maurer Productions, Michael Mendel
Creative Director – Milton Sincoff
Engineer – Eddie Kramer
Lacquer Cut By – LH
Mixed By – Tom Flye
Photography By [Cover] – Tony Costa
Photography By [Inside] – Ira M. Marlowe
