Naposledy aktualizováno: 25.10.2024
The Stooges nabídli na LP desce Fun House (1970, Elektra Records) šestatřicetiminutovou dávku svých šíleností a nejroztodivnějších momentů. Všechny skladby si sami napsali a zaranžovali. Vzniklo tak vpravdě nadčasové mistrovské dílo.
Syrový, inovativní zvuk s agresivními kytarovými riffy a útočným zpěvem
The Stooges nahráli jejich druhé album Fun House v květnu 1970 v losangeleských studiích Elektra Sounds Recorders. Je všeobecně považováno za mezník v punkové a protopunkové hudbě. Námětem textů je uznání chaosu a bezohlednosti života. Iggy Pop vyzývá posluchače, aby vzali za své jejich pravé já a žili život bez jakéhokoliv omezování.
Byla to poslední řadová LP deska v původní sestavě zpěvák Pop, kytarista Ron Asheton, jeho bratr a bubeník Scott Asheton a baskytarista Dave Alexander, kterého vyhodili v srpnu téhož roku.
Jim Morrison a spol. prý stáli za obousměrným sklem
Proslýchá se, že Doors sledovali vznik alba ukryti za obousměrným zrcadlem v nahrávacím studiu. To dává smysl. Eponymní debut The Stooges (Elektra Records, spotify link) z roku 1969 si vydobyl renomé díky účasti producenta Johna Calea z Velvet Underground. Zatímco Iggyho pohanské excesy během nahrávání se už tehdy staly legendou.
Velšan Cale kapele nekompromisně naordinoval ostrý, hudebně vybroušený zvuk, který podtrhoval bezútěšnost jejich tvůrčí vize. I když pamětníci připouští, že na desce byli možná méně hroziví než na pódiu. To, že se členem kapely z Ann Arbor v Michiganu stal tenorsaxofonista Steven Mackay bylo naopak odpovědí na skladbu Touch Me od Doors, tuto teorii jen podporuje.
Bod varu během okamžiku
Nesmíme opomenout přínos producenta a bývalého člena Kingsmen Dona Gallucciho. Byl to ten maník, jenž hrál na klávesy v jejich epochální písničce Louie Louie. Vnesl jistý řád do chaosu, v němž žili a tvořili všichni Stooges. Tady nešlo o hippie sny na LSD tripu. Vědomě tlačili na pilu díky heroinu a chovali se, jako by se pohybovali mezi sudy s kerosenem.
Během okamžiku dosáhnou v úvodním boogie Down On The Street intenzity bodu varu a udrží ji po celou dobu stopáže alba; až k posledním tónům závěrečné smršti free jazzu a divoké frustrace L.A. Blues. To vzniklo sestříháním téměř dvacetiminutového hlukového vakua s pracovním názvem Freak.
Teď ti to říkám přímo z pekla
Iggy si na relativně malé ploše dlouhohrající desky otestoval různé vokální polohy. Z jeho zpěvu je patrná naléhavost a vzpoura, když v Loose zpívá o tom, že “teď ti to říkám přímo z pekla”. Tedy přesně to, co vidíme na obalu alba – Iggy hozený do hořícího moře, možná pekla.
V třeskutém apelu 1970, s úvodním veršem “V sobotu večer jsem se zbláznil,” musel mít určitě pěnu okolo úst, zatímco Ron Asheton a Mackay se zuřivě navzájem hecovali k téměř šestiminutovému vyvrcholení.
T.V. Eye dává tušit příchod výbušného chtíče a mužného adrenalinu. Nukleární detonaci prvotní punkové zuřivosti, drásavého rhythm’n’blues a voltaického jazzu, kterou by nedokázal vyvolat ani Princ temnot, Stooges odpálí v titulní písni Full House.
příběh závislosti a zoufalství
Kolik nám ještě zbývá skladeb k ohodnocení? Jedna. Dirt by mohla být oslavována coby předchůdkyně grunge. Stojí na Alexanderově ploužící se base a rozkolísaných bicích Scotta Ashetona. V trýznivém příběhu závislosti a zoufalství protkaném evropským noirem a americkým blues Iggy zpívá s děsivou intenzitou.
Pozvolna se mění v samotáře, jenž se vysmívá blížící se smrti. Teprve v závěru se přidává druhá kytara. Její hypnotické opakování dodává tomuhle smutečnímu procesí děsivou jinakost a na sto procent zažehla ve fanoušcích rebelského ducha.
The Stooges: Fun House
Label: Elektra – EKS-74071
Format: Vinyl, LP, Album, Stereo, Pitman Pressing; Gatefold; Butterfly Labels
Country: US
Released: 1970
Genre: Rock
Style: Punk, Hard Rock, Experimental, Garage Rock
Tracklist
A1 Down On The Street (3:42)
A2 Loose (3:33)
A3 T.V. Eye (4:17)
A4 Dirt (7:00)
B1 1970 (5:15)
B2 Fun House (7:46)
B3 L.A. Blues (4:55)
All selections written and arranged by The Stooges
Recorded At – Elektra Sound Recorders
Credits
Bass – Dave Alexander
Drums – Scott Asheton
Guitar – Ron Asheton
Tenor Saxophone – Steven Mackay
Vocals – Iggy Pop
Art Direction – Robert L. Heimall
Engineer – Brian Ross-Myring
Photography By – Ed Caraeff
Producer – Don Gallucci