Naposledy aktualizováno: 3.1.2025
Skladba Suite: Judy Blue Eyes rodilého Texasana Stephena Stillse (3. 1. 1945, narozen jako Stephen Arthur Stills) o bouřlivém a zničujícím mileneckém vztahu se zpěvačkou Judy Collins, je zásadní písní doby, již vymezila očekávání mladých Američanů na Monterey Pop (červen 1967), proklamace svobody ve Woodstock Music And Art Fair (srpen 1969) a kruté vystřízlivění při Altamont Speedway Free (prosinec 1969).
V hudební branži toho zažil hodně
Stephen Stills zažil v hudební branži leccos. Muzikantsky se otrkával ve středoškolském dechovém orchestru. Když nedostudoval vysokou a odjel do New Yorku, neuspěl v konkurzu na baskytaristu Lovin‘ Spoonful. Tak mu místo toho „hodili lano“ z Au Go Go Singers. Ačkoli se protloukali po celých Spojených státech nikdy z toho nic nebylo. Zkusil nastoupit u Monkees. Marně.
„Něco se tu děje,
ale co to je, není úplně jasné.
Támhle je nějaký ozbrojený chlap s pistolí.
Říká mi, že si mám dát pozor.“
(úvodní sloka písně For What It’s Worth)
Počínaje mladickými kytarovými vylomeninami a přetahováním se s Neilem Youngem, kdo bude šéfovat jejich spoluhráčům z Buffalo Springfield (Stills vždy zvítězil), začalo jít do tuhého. Prokázal, že má obrovský hudební a skladatelský talent. Parta složená z Američanů a Kanaďanů, a pojmenovaná podle nápisu na parním válci ve Stillsově bytě, se měla stát americkou odpovědí na Beatles.
Málem tento cíl naplnili, než se vytratili díky svým přebujelým egům, jež mocně přifukovali tvrdými drogami. Nejenom ve Stillsově klasikách For What It’s Worth (Stop, Hey, What’s That Sound) napsané během rasových bouří v černošské losangelské čtvrti Watts, Rock And Roll Woman, Bluebird či Youngově Mr. Soul s řadou podobností s (I Can’t Get No) Satisfaction od Rolling Stones.
Folkrockový Lauren Canyon
Stephen Stills byl zároveň jedním z klíčových tvůrců v počátcích kalifornského folkrocku. Mnozí z nich žili v divoké přírodě Laurel Canyonu, venkovské oblasti, která leží jen kousek od Města andělů. Vedle Jacksona Brownea, Rogera McGuinna, členů The Doors nebo Love tu našla domov i kanadská kytaristka a textařka Joni Mitchell. V roce 1968 napsala pro Stephenovu milenku Judy Collins hit Both Side Now. Jonino album Ladies Of The Canyon (Warner Bros, spotify link) vyšlo v roce 1970 a je jednou z charakteristických desek té doby a místa na dohled světel LA.
V zeleni a na klikatých cestách a cestičkách kaňonu Stills zažil také vyhazov Davida Crosbyho z The Byrds a hořký okamžik, když Neil Young odešel z Buffalo Springfield. Navzdory a díky tomu se otevřely nové příležitosti. Na řadu přišly Stephenovy mistrovské vokální harmonie s nezkrotným Crosbym a uhlazeným „Anglánem“ Grahamem Nashem – nejčastěji pod hlavičkou Crosby, Stills & Nash (CSN) – jež zhmotnily leckdy acidové sny mnoha baby boomers.
Crosby, Stills & Nash definovali zvuk sedmé dekády
CSN se inspirovali dobovou tvůrčí svobodou, sociálním cítěním a idealismem. Navzdory nevyhnutelnému střetu s tvrdou realitou definovali zvuk sedmé dekády podobně jako The Byrds americký pop v šedesátých letech. Každý z těch tří umělců byl ale jiný. Nashův obdivuhodný vysoký hlasový rejstřík – upozornil na sebe již v britských Hollies – se pevně držel mezi Stillsovou hrubozrnou silou a Crosbyho jásavým tenorem.
Tak jak Stephen zpíval; bez příkras a kudrlinek, tak i hrál na kytaru. Není divu. Jimi Hendrix mu dal pár lekcí. Na eponymním debutu s Nashem a Crosbym (1969, Atlantis Records, spotify link) jsou Stillsovy zásadní skladatelská prohlášení Suite: Judy Blue Eyes a Helplessly Hoping. Melange hudebních vlivů a stylů je pozoruhodnou a harmonicky bohatou záležitostí. Mnozí se je potom pokoušeli napodobit – málokdy uspěli.
Zcela rozdílnou dynamiku trio získá, když se k nim přidává Neil Young. Nejenom na následující mistrovské LP desce Déjà Vu (1970, Atlantic Records, spotify link) na níž zazněly Stillsem napsané skladby Carry On, 4+20 a Everybody I Love You (společná skladba s Youngem).
Kytarová klání bývalých spoluhráčů Stillse a Younga se stala legendárními a značka CSN&Y, díky opakovaným návratům, stále láká fanoušky všech generací. Zásluhu na tom mají další Stephenovy klasiky jako jsou Find The Cost Of Freedom a Dark Star. Stills zároveň koncertuje a nahrává v různých seskupeních s přáteli a kolegy z CSN, CSN&Y, Buffalo Springfield.
„Je toho neskutečně moc, za co vděčím černochům.“
Stephenu Stillsovi evidentně hudebně vyhovovaly všechny žánry. Byť často tvrdil, že se jeho hlas hodí spíš k blues. Není divu. Hudební začátky má spojené s písněmi Jimmyho Reeda, Muddyho Waterse, Roberta Johnsona a dalších velkých bluesových jmen. „Folkoví zpěváci dělají všechno v C a bluesoví zpěváci všechno v E a A. Já jsem spíš ten druhý. Je toho neskutečně moc, za co vděčím černochům,“ vyprávěl Stills v roce 2015.
Tenkrát pracoval pod hlavičkou The Rides s kytaristou Kennym Waynem Shepherdem a klávesistou Electric Flag Barrym Goldbergem. Jejich společné album Can’t Get Enough (2013, Mascot Label, spotify link) bylo poctou albu Super Session (Columbia Records, spotify link) z roku 1968, jehož jednu stranu s Al Kooperem nahrál Stills (v té době bez práce, protože se mu rozpadli Buffalo Springfield) a na druhé straně si kytarové party vzal na starost již zesnulý Mike Bloomfield (Bloomfield založil Electric Flag s Goldbergem, který na Super Session také hrál). Stills skupinu The Rides označuje za “bluesovou kapelu mých snů”. V roce 2016 vydali druhý počin Pierced Arrow (Savoy Records, spotify link).
Manassas, skupina skvělých muzikantů
O kladném vztahu k mnoha hudebním stylům Stills všechny přesvědčil již v roce 1972, kdy si s CSN dají pauzu. Tehdy sestavil skupinu skvělých muzikantů (v níž působili bývalý člen kapel Byrds a Flying Burrito Brother, původně baskytarista, nyní zpěvák, mandolinista a kytarista Chris Hillman a také Al Perkins na pedal steel kytaru). Se svými kumpány, z nichž mnozí „chlastali“ první ligu a pravidelně se „sjížděli“, se nebál zabrousit do více žánrů.
Na debutovém dvojalbu Manassas (1972, Atlantic Records, spotify link) se objevily písně vycházející nejenom z rocku, ale i z bluegrassu, blues, country, folku, folk rocku. Manassas nepohrdli i funkem. Nepřekvapili, když sáhli dokonce i po latino americké hudbě. Jejich kapelník ji důvěrně poznal v době dospívání na Floridě.
Stephen měl dost rozumu a stylový kadlub pro přehlednost roztřídil na jednotlivé strany vinylového vydání. Na první, pojmenovanou Raven, zařadil drze odvážnou směsici rocku a latinskoamerických vlivů. Na Wilderness se věnuje country a bluegrassu. Consider je převážně folková a folkrocková a obsahuje některé z nejpřesvědčivějších písní alba Johnny’s Garden, It Doesn’t Matter a Move Around. Jak název napovídá, poslední strana Rock & Roll Is Here To Stay ukrývá sbírku rockových, funkových a bluesových čísel.
Na následujícím titulu Down The Road (1973, Atlantic Records, spotify link) již kouzlo vyprchalo. Navíc se chystal první reunion CSN&Y s navazujícím lukrativním celosvětovým turné a Stephenův zájem o Manassas postupně ochladl.
solidní úroda vlastních lp desek
V dalších dekádách svoji bohaté muzikantské kariéry Stills samozřejmě pracuje na vlastních sólových projektech a rozvíjí svou originální, opojnou směsici rocku, folku, blues, popu a soulu.
Má na co navazovat, vždyť první dvě sólové dlouhohrající desky Stephen Stills (1970, Atlantic Records, spotify link) resp. Stephen Stills 2 (1971, Atlantic Records, spotify link) vydal již na přelomu šesté a sedmé dekády minulého století. Jsou na nich jeho výtečné písničky Love The One You’re With, Change Partners, Marianne a Know You Got To Run.
Na Stillsových albech a koncertních šňůrách hrají např. Jimi Hendrix, John Sebastian nebo král memphiského soulového zvuku hammondkář Booker T. Jones. Dalšími skvělými muzikantskými osobnostmi, jimiž se Stephen v průběhu let obklopí, jsou Herbie Hancock, Eric Clapton, Maynard Ferguson, Ray Barretto, Willie Bobo nebo Larry Harlow.
Z pozdějších sólových počinů za zmínku rozhodně stojí LP desky Stills (1975, Columbia, spotify link), Thoroughfare Gap (1978, Columbia, spotify link) a Stills Alone (1991, Golden Hill Records). Dobrého přijetí se dostalo titulu Man Alive! (2006, Titan Global Entertainment).
Věrní příznivci ocenili alba Just Roll Tape April 26 1968 (2007, Rhino, spotify link), s tuctem demosnímků nahraných 26. dubna 1968, které byly čtyřicet let ztraceny, Pieces (2009, Eyewall Records, spotify link), patnáctipísňový soubor dosud nevydaných nahrávek ze sessions k oběma albům Manassas, a Live At Shepherd’s Bush (2009, Eyewall Records, spotify link), který zachycuje Stillsův koncert v londýnské hale v roce 2008.
Kytarista z 28. místa v žebříčku 100 nejlepších kytaristů
Hudební magazín Rolling Stone Stephena Stillse zařadil na 28. místo v žebříčku 100 nejlepších kytaristů všech dob, přičemž jeho akustické vyhrávky v písni Suite: Judy Blue Eyes zmiňuje coby vzor ´‘unplugged krásy’.
|
|
|
|
Tři z jeho alb, Buffalo Springfield Again (1967, Atlantic Records, spotify link), Crosby, Stills & Nash a Déjà Vu, jsou v žebříčku 500 nejlepších alb všech dob podle redaktorů Rolling Stone. Bohužel, Stephenův současný zdravotní stav není vůbec dobrý. Prakticky neslyší. Asi nejkrutější věc, jaká se může tak brilantnímu tvůrci a muzikantovi stát.
Neodolám ještě zmínit. V roce 2010 se Stephen objevil v klipu s písní Armada Latina hiphopových Cypress Hill. Ti do ni nasamplovali jeho nesmrtelnou suitu pro Judy se sladkýma modrýma očima. Při rozhovoru pro New York Times v roce 2017 Stills o své téměř osmiminutové skladbě řekl: „Jsou to čtyři různé písně a všechny do sebe musí zapadat v emocionálním oblouku. V každé části jsem se snažil zachytit jiný aspekt, jiné vnímání toho vztahu.“
