Koncertní LP deska Donny Hathaway Live (1972, ATCO Records) je vzácným a těžko nahraditelným dokumentem hudebního talentu a činorodosti soulového zpěváka, klávesisty, skladatele a aranžéra Donnyho Hathawaye.
Hathawayovo soulové poselství afroameričanům šířené z koncertního pódia
Donny Hathaway se proslavil především písněmi This Christmas, A Song For You a také klasickými duety s Robertou Flack. Zároveň se snažil zkoumat “hudbu v její celistvosti”. Tvořil, když závodil s časem, jež mu určovala těžká duševní nemoc.
V těch světlých, stále kratších, okamžicích, kdy se cítil lépe, vznikala jeho drsně upřímná, odvážně nádherná hudba. Je slyšet i na albu Donny Hathaway Live z roku 1972. Své soulové poselství předává se stejnou vehemencí, s níž kazatelé šíří z ambonů křesťanskou víru.
Hathaway měl totiž dar podělit se s lidmi o hudební spiritualitu čerpající z tradic gospelu a call-and-response. Zvolání a odpověď můžeme chápat coby obdobu lidského rozhovoru. Jde o základní prvek hudební formy a tradičního kulturního vyjádření, předávaných po staletí mezi zotročenými Afričany a generacemi jejich potomků.
Zhruba v polovině roku 1971 se Donny začal cítit lépe a deprese, alespoň na čas, ustoupily. Mohl tak přetavit svůj cit pro navázání nových hudebních přátelství a muzikální lehkost v ohromující interpretační mistrovství. „Mou ambicí je sklízet ovace vestoje všude, kde hraji,“ řekl v jednom rozhovoru v srpnu 1971. To se mu bezpochyby podařilo během několika vystoupení, jež obsahuje jeho živé album. Jak později poznamenal baskytarista Willie Weeks, lidé se tenkrát kymáceli jako pšeničné pole ve větru.
|
|
|
společný prožitek obecenstva a muzikantů
Na rozdíl od většiny běžných „živých“ nahrávek se v případě Donnyho alba Live nejedná o záznam jednoho koncertu. Strana A vinylové vydání byla nahrána v hollywoodském klubu Troubadour ve dnech 24. – 30 srpna 1971, strana B s odstupem několika měsíců v manhattanském Greenwich Village v klubu Bitter End (7. října 1971). Obě vystoupení přesto sdílí tu samou míru společného prožitku mezi obecenstvem a muzikanty. Emily J. Lordi ve své knize 33 1/3 tuto nahrávku popisuje jako „souhru mezi umělci a publikem, jež vyvěrala ze stejného pocitu jako hudba samotná.“ Z neformální fotografie, použité na zadním obalu alba, je zřejmé, že mezi frontmanem a jeho spoluhráči neexistovaly rozdíly.
Když Hathaway zpívá na pódiu Troubadouru, činí tak v dialogu s těmi, pro které hraje. Již od úvodního coveru What’s Going On od Marvina Gaye je slyšet, jaká elektrizující a uvolněná nálada tam panovala. Lidé v publiku se smějí, povykují a pak se coby impozantní sbor ke zpěvákovi spontánně připojí v písni You’ve Got A Friend od písničkářky Carole King. Při verších „Stačí, když zavoláš mé jméno, vždyť víš, kde jsem. Přiběhnu, jo přiběhnu, jo, jo, abych tě znovu uviděl. Stačí jen zavolat. V zimě, na jaře, v létě nebo na podzim a já tam budu, ano, budu tam stát,“ se dojatý Hathaway uvolnil a dovolil všem vstoupit do svého nitra.
sotva znatelné chvění během intimních pocitů sdílených pohyby a tancem
Manažer Ed Howard tvrdí, že Donny pokaždé přišel s něčím novým. Podle něj lidé, co byli na představení v sedm by měli chtít zůstat i na to od devíti. V Bitter Endu ale vše probíhalo podle jiného scénáře než předtím v Hollywoodu. Několik stovek rozechvělých příznivců převážně afroamerického původu se tehdy spojilo a zažívalo cosi, co lze nejlépe popsat jako sotva znatelné chvění během intimních pocitů sdílených pohyby a tancem. Nejvíce nám odhalí poslech soulové balady We’re Still Friends. Pocitu vzájemnosti vedle Donnyho vokálu napomohla poutavě zahraná sóla kytaristy Cornella Dupreeho. Velmi kvalitní náhrada za ostříleného Phila Upchurche, jehož kytarové party a licky zní na záznamech z Troubadouru.
I po více jak půl století od vzniku vás album Donny Hathaway Live uhrane. Umožní vám zažít neopakovatelný pocit, jako byste stáli v publiku s ostatními. To samé se stalo Hathawayovi. Při kontrolním poslechu nahrávek z obou koncertů, byl prý jejich vitalitou tak ohromený, že se obrátil na producenta Arifa Mardina a prohlásil: “To zní, jako kdybych stál uprostřed sálu.”
Donny Hathaway: Live
Label: ATCO Records – SD 33-386
Format: Vinyl, LP, Album, Stereo, Gatefold
Country: US
Released: 1972
Genre: Funk / Soul
Style: Funk, Soul
Tracklist
A1 What’s Goin‘ On (5:17)
(Written-By – Al Cleveland, Marvin Gaye, Renaldo Benson)
A2 The Ghetto (12:18)
(Written-By – Donny Hathaway, Leroy Hutson)
A3 Hey Girl (4:02)
(Written-By – Earl DeRouen)
A4 You’ve Got A Friend (4:33)
(Written-By – Carole King)
B1 Little Ghetto Boy (4:32)
(Written-By – Earl DeRouen, Edward Howard)
B2 We’re Still Friends (5:15)
(Written-By – Donny Hathaway, Glenn Watts)
B3 Jealous Guy (3:09)
(Written-By – John Lennon)
B4 Voices Inside (Everything Is Everything) (13:40)
(Written-By – Phil Upchurch, Ric Powell, Richard Evans)
Recorded live at The Troubadour in Hollywood and The Bitter End in New York
Credits
Arranged By – Donny Hathaway
Backing Vocals – Cornell Dupree (tracks: B1, B3), Earl DeRouen (tracks: B1, B3), Fred White (tracks: B1, B3), Mike Howard (tracks: B1, B3), Willie Weeks (tracks: B1, B3)
Bass – Willie Weeks
Congas [Conga Drums] – Earl DeRouen
Drums – Fred White
Guitar – Mike Howard
Lead Guitar – Cornell Dupree (tracks: B1 to B4), Phil Upchurch (tracks: A1 to A4)
Vocals, Electric Piano, Piano, Organ – Donny Hathaway
Producer – Arif Mardin, Jerry Wexler (tracks: B1 to B4)
Engineer – Ray Thompson (tracks: A1 to A4), Tom Fly (tracks: B1 to B4)
Design [Album Design], Art Direction – Jeffrey Blue
Lettering [Hand Lettering] – Terry Dale (2)
Mixed By [Re-mixed By] – Arif Mardin
Photography By [Back Cover] – Merrill A. Roberts, Jr.
Photography By [Front Cover] – Jim Cummins
Photography By [Inside Cover] – Jeffrey Blue
