Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)

Naposledy aktualizováno: 12.3.2025

Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)

Čtveřice hudebníků a excelentních zpěváků Crosby, Stills, Nash & Young (CSN&Y) nikdy nepracovala jako striktně propojená hudební skupina. Každý z nich měl vlastní ego, hudební ambice a představy. Společně tvořili nádhernou muziku, přičemž dělali vše, aby znovu neskončili jako běžná kapela. Nechtěli zažívat chvíle, kdy se museli podřídit ostatním muzikantům z Byrds, Buffalo Springfield nebo Hollies, jejich dřívějších domovů. Aniž by se přitom prali nebo si ničili naschvál kytary.

Sešlost sobě rovných s ručením omezeným

Album Déjà Vu (1970, Atlantic Records), druhá dlouhohrající deska tria CS&N, vyšlo 11. března 1970. I po více jak půl století přitahuje pozornost fanoušků hudební svěžestí. Od prvních vystoupení byli Crosby, Stills a Nash „bez“ Younga velkou hudební událostí. Došlo jim to ještě během prvních zkoušek v obývacím pokoji domu v Laurel Canyonu. Tenkrát objevili nadpřirozenou harmonickou krásu svých vokálů.

Zúročili je na eponymním debutu Crosby, Stills & Nash (Atlantic Records, spotify link); dokonalé post-hippie LP desce z parného léta roku 1969. To, že se Stephen Stills rozhodl přizvat do „sešlosti sobě rovných“ svého spoluhráče z Buffalo Springfield Neila Younga, aby s nimi vystoupil na obřím festivalu ve Woodstocku a natočil druhou LP desku, bylo pro všechny překvapením.

Dnes je jasné, že již tenkrát mezi těmi čtyřmi existovala nevyřčená lidská a tvůrčí spojenectví a také kontroverze. Stephen Stills s Neilem Youngem logicky navázali na rok a půl, který spolu strávili v Buffalo Springfield. David Crosby, vyhozený pro aroganci s The Byrds, si rozuměl s Grahamem Nashem. Toho již dlouho nebavilo zpívat popový materiál v manchesterských Hollies a raději odlétl do Kalifornie, kde vzkvétal folk rock.

Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)

Vnitřní obálka LP desky Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Vnitřní obálka LP desky Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Z příjemné, nostalgické atmosféry jejich písní se rázem stal úchvatně lahodný hudební hodokvas

Nadpozemská Neilova křehkost paradoxně dodávala jeho hlasu sílu a autoritu, kterou si vědomě odpírali Crosby, Stills a Nash. Z příjemné, nostalgické atmosféry jejich písní se rázem stal úchvatně lahodný hudební hodokvas. Na kytaru hrál Young jednoduše, pudově. Jeho sóla působila oprýskaně, jako by byla předzvěstí častých epileptických záchvatů, jimž čelil. „Než jsem se připojil k Crosbymu, Stillsovi a Nashovi, dal jsem všem jasně najevo, že patřím sám sobě,“ řekl v prosinci 1969 časopisu Rolling Stone.

Youngovy vlastní písně Helpless, Country Girl, a se Stillsem napsaná Everybody I Love You, zní jinak než niterně rockové věci, které udělal sám na albu Everybody Knows This Is Nowhere (1969, Reprise Records, spotify link) se svými Crazy Horse. O několik měsíců později se písně, s kterými přispěl na Déjà Vu, staly odrazovým můstkem pro jeho veleúspěšné sólové LP desky After The Gold Rush (1970, Reprise Records, spotify link) a Harvest (1972, Reprise Records, spotify link).

Na prodejních úspěších Déjà Vu se pak svezly sólové tituly ostatních členů CSN&Y – Stephen Stills (1970, Atlantic Records, spotify link), Crosbyho If I Could Only Remember My Name (1971, Atlantic Records, spotify link) a Nashovo Songs For Beginners (1970, Atlantic Records, spotify link).

Nahrávání ovlivnily životní tragédie a zklamání

Zbylí tři každý přispěl na album dvěma skladbami: Stephen Stills (Carry On, 4 + 20), Graham Nash (Teach Your Children s hostujícím Jerrym Garciou, Our House) a David Crosby (Almost Cut My Hair, na titulní Déjà Vu se objevil John Sebastian). Základy každý autor nahrával sám nebo s pomocí bubeníka Dallase Taylora a baskytaristy Grega Reevese. Teprve pak se přidali ostatní.

Jedinou skladbou, kterou natočili společně, byla Woodstock od kanadské písničkářky Joni Mitchell. Stillsovy aranže proměnily křehkou baladu v rockovou hymnou. Zatímco Mitchellové verze zachytila ducha festivalu na dálku, elektrifikované provedení od CSN&Y jí dodalo naléhavost a dravost. Učinilo z ní jednu z charakteristických skladeb na Déjà Vu.

Ačkoli tomu hluboce krásná hudba vůbec neodpovídá, nikdo z nich nebyl v psychické pohodě. Stephen Stills dokonce atmosféru ve studiu přirovnal k “trhání zubů”. Přítelkyně Davida Crosbyho Christine Hinton krátce předtím tragicky zahynula při autonehodě. Graham Nash se rozešel s Joni Mitchell a zpívá o tom v Our House. Judy Collins, ta z písně o dívce s krásnými modrýma očima, opustila Stillse.

Ve stejném pekle žili o šest let později Fleetwood Mac v době nahrávání výtečného alba Rumours (1977, Warner Bros., spotify link). John McVieChristine McVie byli osm let manželé, ale po rozchodu se jeden druhému pečlivě vyhýbali. Lindsey BuckinghamStevie Nicks byli uměleckými i životními partnery, ale rozdělovaly je neustálé hádky. Mick Fleetwood v těch dnech zjistil, že ho partnerka podvádí s kytaristou Bobem Westonem. „Někdy už v písních neexistovala hranice mezi realitou a fantazií,“ svěřil se Lindsey Buckingham, „a texty některých písní byly tak otevřené, až to bylo poněkud trapné.“

mravenčí práce Stephena Stiillse za mixážním pultem

Největší zásluhu na konečném výsledku, a nezpochybnitelném čelním postavení Déjà Vu v historii pop music, má především trpělivá a pečlivá práce Stephena Stillse. Samotné nahrávání v San Francisku a Los Angeles zabralo několik týdnů. Spousty času a tvrdé práce si ale vyžádal finální mix. Na ten již většina muzikantů obvykle nemá čas a trpělivost. Sice rádi točí, ale pak chtějí jít ze studia domů.

Crosby, Stills, Nash & Young v roce 1970. Zleva Young, Crosby, Nash a Stills (Credit Photo: CMA-Creative Management Associates/Atlantic Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Crosby, Stills, Nash & Young v roce 1970. Zleva Young, Crosby, Nash a Stills (Credit Photo: CMA-Creative Management Associates/Atlantic Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Stills o svoji tehdejší mravenčí práci za mixážním pultem vyprávěl, že mu to připomínalo že asi nějak takhle vznikal beatlesácký Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (1967, Parlophone Records, spotify link). Stephen vstával v pět odpoledne, nasnídal se a šel do studia. Graham, David a Neil se postupně pod různými záminkami vytratili. Se zvukovým inženýrem Billem Halversonem zůstali osamoceni, stříhali a skládali stopy až do poledne dalšího dne. Potom se konečně dostal do postele, vyčerpáním okamžitě usnul a takhle to vydržel tři týdny. Výsledek stojí za to.

„Byli jsme čtyři jednotlivci, kteří spolu hráli, a nebylo to jako kapela.“

Po turné, z něhož vzešlo koncertní dvojalbum Four Way Street (1971, Atlantic Records, spotify link), se Young s CS&N rozešel. Příčin bylo víc. Nakonec je rozdělily sláva, peníze a drogy. Již nikdy spolu nemohli dlouhodobě spolupracovat, byť je to k sobě opakovaně přitahovalo jak do nahrávacích studií nebo na koncertní turné.

Pravdou také je, že zatímco ostatní víceméně „chrněli na bobkovém listí“ Neil se již vydal do další tvůrčí etapy. „Hraje na hraně v každém okamžiku,“ řekl o něm Russ Kunkel, který se čtveřicí bubnoval při reunionu v roce 1974. „Vždycky riskuje a vrhá se z okraje útesu.“ Young popsal turné 1974 jako „obrovský výlet za penězi… přesný opak toho, co se všichni ti lidé idealisticky snaží vidět ve svých hlavách, když se přijdou podívat, jak hrajeme.“ Cestoval odděleně od ostatních, jezdil od stadionu ke stadionu v obytném voze GMC, zatímco CS&N se rozhodli pro letadlo Lear.

Leccos vysvětlí Youngovo hodnocení toho, co se tehdy událo: „Všechno to bylo vlastně směšné. Přehnané. Stala se z toho okázalá věc a nás to rozptylovalo, protože jsme byli mladí a neměli jsme ponětí, co děláme. Není to proto, že by s někým v kapele bylo něco špatně. Jen nás to, s čím jsme byli konfrontováni, změnilo. Ten dav, ten obdiv, to jejich ječení a řvaní… to nás změnilo. Byli jsme čtyři jednotlivci, kteří spolu hráli. Nebylo to jako kapela, protože rytmiku jsme si najímali a neustále se měnila. Kdežto u Crazy Horse se to neměnilo. Nic se na tom nedalo změnit, Crazy Horse byli pro mě jako stroj na míru. Vybral jsem si je ze skupiny kluků, byla to moje kapela, a to není totéž, co jsem zažíval s Crosbym, Stillsem a Nashem.“

Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu

Label: Atlantic – SD 7200
Format: Vinyl, LP, Album, Stereo, PR – Presswell Pressing, Faux-Leather Gatefold
Country: US
Released: Mar 11, 1970
Genre: Rock
Style: Folk Rock, Country Rock

Tracklist

A1/ Carry On (4:25)
Written-By – Stephen Stills
A2/ Teach Your Children (2:53)
Steel Guitar – Jerry Garcia
Written-By – Graham Nash
A3/ Almost Cut My Hair (4:25)
Written-By – David Crosby
A4/ Helpless (3:30)
Written-By – Neil Young
A5/ Woodstock (3:52)
Written-By – Joni Mitchell

B1/ Deja Vu (4:10)
Harmonica [Mouth Harp] – John Sebastian
Written-By – David Crosby
B2/ Our House (2:59)
Written-By – Graham Nash
B3/ 4 + 20 (1:55)
Written-By – Stephen Stills
B4/ Country Girl ((5:05))
Written-By – Neil Young
B4a Whiskey Boot Hill
B4b Down, Down, Down
B4c „Country Girl“ (I Think You’re Pretty)
B5/ Everybody I Love You (2:20)
Written-By – Neil Young, Stephen Stills

Credits

David Crosby – vocals all tracks except „4+20“; rhythm guitar on „Almost Cut My Hair,“ „Woodstock,“ „Déjà Vu“ „Country Girl“ and „Everybody I Love You“

Stephen Stills – vocals all tracks except „Almost Cut My Hair“; guitars all tracks except „Our House“; bass on „Carry On“, „Teach Your Children“ and „Déjà Vu“; keyboards on „Déjà Vu“ and „Everybody I Love You“; organ on „Carry On“ and „Woodstock“; piano on „Helpless“ and „Country Girl“; percussion on „Carry On“

Graham Nash – vocals all tracks except „Almost Cut My Hair“ and „4+20“; piano on „Woodstock“ and „Our House“; harpsichord on „Our House“; organ on „Almost Cut My Hair“; rhythm guitar on „Teach Your Children“ and „Country Girl“; percussion on „Carry On“ and „Country Girl“; tambourine on „Teach Your Children“

Neil Young – vocals on „Helpless“ and „Country Girl“; guitars on „Almost Cut My Hair“, „Helpless“, „Woodstock“ and „Country Girl“; pipe organ, harmonica and vibraphone on „Country Girl“; organ on „Country Girl“ and „Everybody I Love You“

Bass – Gregory Reeves
Percussion – Dallas Taylor
Producer – David Crosby, Graham Nash, Neil Young, Stephen Stills

Art Direction, Design – Gary Burden
Engineer – Bill Halverson
Lacquer Cut By – aB*
Management [Agent & Friend] – David Geffen
Management [Direction] – Elliot Roberts & Associates
Cover Photography Tom Gundelfinger
Inside (2 In Lower Right Corner) Photography By Sally Sachs
Inside Photography By Henry Diltz

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji. Moje texty šířím pod licencí CC BY-SA 4.0.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.