Naposledy aktualizováno: 15.4.2019
Americký bubeník, kytarista, zpěvák a producent Brian Blade (narozen 25. 7. 1970 Shreveport, Louisiana) je jednou z největších bubenických hvězd, které se pohybují na současné jazzové scéně.
Talent coby boží dar
Brianova hudba se pohybuje mimo hranice hlavního proudu současné hudební produkce. Je výsostně osobitý a spirituální. Skladby mají tendenci být pomalé a atmosférické, hymnicky harmonické a upoutají výraznými rytmickými postupy. Není v nich příliš prostoru pro neúčelné sólování a předvádění se.
To podstatné se odehrává při jejich poslechu. Vyvolává pocit uvolnění a příjemné nálady. Jeho jedinečný styl a schopnost vstřebat muzikální podněty, s kterými se v době dospívání a prvních bubenických krůčků potkával, z něj dělá komplexní muzikantskou osobnost.
Pro syna baptistického duchovního, křesťana a zbožného člověka je přítomnost Boží samozřejmostí. O svém hudebním talentu mluví jako o daru zhůry. Je zcela lhostejné, s kým právě Brian hraje. Vždy nabízí stejný muzikantský přístup vycházející z radosti, pokory a úplného odevzdání se.
V rozhovorech často klade důraz na společnou práci a tvorbu: „Chtěl bych, aby hudba vycházela z porozumění a přátelství mezi členy naší skupiny. To je přesně to, co chceme od okolního světa, Společné hraní nám dává pocit vzájemnosti. Spolupráce a přátelství – to byly základní principy lidského chování, se kterými jsem se od svého útlého dětství setkával. V hudbě tedy stále vycházím z těchto základních životních principů, které mi vštípili mí rodiče.“
Významný vliv duchovní hudby a rodinné výchovy
Brian doprovázel taková jména, jako jsou Kenny Garrett, Daniel Lanois, Joni Mitchell, Bill Frisell, Norah Jones, Wayne Shorter, Lizz Wright nebo Bob Dylan. V roce 2005 se stal vítězem dvou kategorií časopisu Downbeat vyhlašovaných pro kategorie „The Best Drums“ a „The Rising Star Drum.“
Narodil se v rodině pastora Sionské baptistické církve Bradyho L. Bladea Sr. a učitelky z mateřské školky Dorothy Blade. Již odmala ho ovlivňovaly gospelové písně, ale také nahrávky Ala Greena, Stevieho Wondera, kapely Earth, Wind And Fire a vokální skupiny Staple Singers.
Na základní škole zprvu hrál na zobcovou flétnou a zkoušel zahrát jednoduché rytmy na různých perkusivních nástrojích. Učitelka Lucy Bond v něm podnítila zájem o tvorbu francouzského klasického skladatele Maurice Ravela.
Později začal hrát ve školním orchestru na housle. Pod vlivem staršího bratra Bradyho L. Bladea Jr. přešel k bicím. Bratři společně bubnovali v místní církevní kapele.
Již od střední žil jazzem
Na střední škole Dorsey Summerfield se Brian a Brady stali členy skupiny The Polyphonics. V té době se Brian začal zajímat o nahrávky Charlieho Parkera, Milese Davise, Arta Blakeyho, Theloniouse Monka a Joni Mitchell.
„Pokud jde o mě, můj první jazzový koncert byl Dizzy Gillespie v divadle Strand v Shreveportu v Louisianě v roce 1985,“ vzpomíná si na svůj první koncertní zážitek. Byli to ale především saxofonista John Coltrane a bubeník Elvin Jones, které rád zmiňuje v rozhovorech, coby svoje největší vzory.
V roce 1988 se zapisuje na Loyla University v New Orleans a poprvé se potkává se svým budoucím spoluhráčem v The Fellowship Bandu – pianistou Jonem Cowherdem.
Spřátelí se a hrají v doprovodných kapelách hvězd neworleanské hudební scény, jakými byli: John Vidacovich, Ellis Marsalis, Steve Masakowski, Bill Huntington, Mike Pellera, John Mahoney, George French, Germaine Bazzle, David Lee, Jr., Alvin Red Tyler, Tony Dagradi a Harold Battiste.
Briana také ovlivnila setkání s hudebníky, kteří přijížděli do New Orleans koncertovat nebo nahrávat. Vyzkoušel si práci na pódiu nebo ve studiu s Chrisem Thomasem, Peterem Martinem, Nicholasem Paytonem, ale také třeba s Antoinem Dryem, Martinem Butlerem nebo s Harrym Connickem, Jr..
Počátky spolupráce s Fellowship bandem
V roce 1998 Brian Blade s Jonem Cowherdem sestaví příležitostnou kapelu. Přizvou do ní Chrise Thomase (bass), Myrona Waldena (alto saxophone, bass clarinet), Davea Easleyho (pedal steel guitar) a Melvina Butlera (soprano, tenor saxophone).
Natočí Brianův sólový debut Brian Blade Fellowship, který vychází u Blue Note Records. Album produkuje Daniel Lanois, který na něm také hraje na mando-guitar a Fender Mustang.
Zpočátku volné seskupení muzikantských přátel se promění ve stálou partu s názvem The Fellowship Band. V průběhu následujících let vydají další čtyři alba – Perceptual (Blue Note, 2000), Season of Changes (Verve, 2008), Landmarks (Blue Note 2014) a zatím poslední Body And Shadow (Blue Note, 2017), na nichž pohybují v prostoru vykolíkovaném jazzem, rockem, gospelem a folkem.
V roce 2009 mu vychází u vydavatelství Verve Record písničkové album Mama Rosa, na kterém se představí nejenom jako autor a textař, ale také jako zajímavý zpěvák a kytarista.
Intermezzo s Black Dub a Children of the light
Ve stejném roce spoluzakládá skupinu Black Dub, jejíž eponymní album vychází o rok později – v kapele hrají Daniel Lanois, Brian Blade, zpěvačka, klávesistka a příležitostná bubenice Trixie Whitley a basák Daryl Johnson.
Od roku 2000 se stal členem doprovodné skupiny saxofonisty Wayne Shortera, ve které hraje společně s Danilo Pérezem (piano) a Johnem Patituccim (bass). Shorterův nový kvartet je hudební senzací a vydává několik pozoruhodných alb – Footprints Live! (Verve, 2002), Alegría (Verve, 2003), Beyond the Sound Barrier (Verve, 2005) a Without A Net (Blue Note, 2013).
V letech 2014 až 2015 si Wayne vybírá přestávku. Členové jeho kvartetu vyráží na turné pod názvem Children Of The Light. Mají dostatek vlastního kvalitního materiálu a tak není divu, že jim brzy vychází eponymní debut na značce Mack Avenue Records.
V této sestavě zavítali 15. července 2014 i do Prahy. Byli tahákem jednoho z večerů volně přístupných koncertů pořádaných americkým kytaristou českého původu Rudym Linkou pod hlavičkou Bohemia JazzFestu.
Ukázky:
Brian Blade and The Fellowship Band (Live) At Chicago Music Exchange
– https://youtu.be/6qwv2f5m0xM
The Fellowship Band: Stoner Hill
– https://youtu.be/GCmKjygC2w8