Naposledy aktualizováno: 20.6.2017
Představitel japonské freejazzové klavírní školy, Yosuke Yamashita (26. 2. 1942), získal renomé avantgardního jazzmana na konci šedesátých let minulého století.
klavírní bouře v Tokiu
Hře na piano se Yosuke Yamashita věnuje již od dětství. Profesionálně vystupuje od svých sedmnácti let. Během studií na tokijské Kunitachi College Of Music v letech 1962 – 1967 doprovází saxofonistu Sadao Watanabe.
V roce 1969 Yosuke Yamashita založí trio s bubeníkem Takeo Moriyamou a tenorsaxofonistou Seiichi Nakamurou.Na tehdejší, poměrně konzervativní, japonské jazzové scéně vyvolá trio, v němž nehraje kontrabasista, rozruch.
V průběhu několika měsíců jim vychází koncertní alba Dancing Kojiki (červenec 1969), Jazz In Tokyo ’69 (srpen 1969) a Concert In New Jazz (září 1969). Yamashita se na nich prezentuje coby energicky hrající pianista. Jeho styl připomíná klavírní bouři.
Rychle si získává uznání v rodné zemi, ale také v Evropě a Spojených státech amerických. Spolupracuje s řadou špičkových mladých japonských hudebníků, mezi kterými najdeme i známá jména jako pianista Ryuichi Sakamoto, trumpetista Toshinori Kondo nebo basista Hideaki Mochizuki.
Jak propojit Tradiční japonský hudební přístup s jazzovým triem
Do osmé dekády minulého století vstupuje sérií příznivě přijatých klavírních recitálů. Postupně opouští nálepku avantgardního jazzmana a směřuje k world music.
Se sobě vlastním zaujetím propaguje myšlenky na využití tradičních japonských hudebních nástrojů, jako jsou bambusová flétna shakuhachi, třístrunný nástroj shamisen nebo japonský buben taiko, v jazzové hudbě.
Vyzkoušel si, jak by mohla fungovat souhra s japonskými a korejskými mistry ve hře na bicí nástroje. Pracovali na úpravách kompozic evropské klasické provenience, aby odpovídaly specifickému asijskému rytmickému cítění.
Od poloviny osmdesátých let se stále častěji objevuje v newyorských jazzových klubech po boku bopových legend, jako jsou bubeníci Elvin Jones a Max Roach nebo pianista Mal Waldron.
Mezi Japonskem a USA pendluje až do roku 1988, kdy se natrvalo usídlí v New Yorku. První hudební kroky na americkém kontinentě udělá za podpory saxofonisty Lestera Bowieho, spoluzakladatelem souboru Art Ensemble of Chicago.
Netrvá to dlouho a objeví nové ideální spoluhráče. S basistou Cecile McBeemem a bubeníkem Pheeroanem Aklaffem vytvoří výborné trio. V roce 1990 jim u Verve Records vychází album Sakura. Yamashita na něm propojí tradiční japonský hudební přístup s klasickým jazzovým triem.
Sestavě s McBeemem a Aklaffem vychází pravidelně další alba, z nichž si určitě zaslouží pozornost CD Kurdish Dance (1992), s hostujícím tenorsaxofonistou Joe Lovanem. V roce 1997 se k triu přidá saxofonista Ravi Coltrane. Výsledkem spolupráce je titul Wind Of The Age.
V roce 1994 vychází na CD Asian Games, koncertní záznam vystoupení z roku 1988, na kterém vedle Sakamota s Yamashitou hraje známý americký producent a baskytarista Bill Laswell.
Ukázky:
Yosuke Yamashita Trio 1972 – https://youtu.be/CD3Q060KI28
Yosuke Yamashita, Bill Laswell, & Ryuichi Sakamoto – Asian Games https://youtu.be/2b_avDu-4qk
Sakura (Live) – https://youtu.be/rpnFLOwGoc0
Kurdish Dance – https://youtu.be/NWzwnlToaVg
