Naposledy aktualizováno: 1.12.2024
Začátky pionýrů britského funkového hnutí, jako byly kapely Hi-Tension či Light Of The World, lze vystopovat na věhlasných pátečních odpoledních „soulových setkání“ v klubu Crackers ležícím v centru londýnského Soho.
Kool And The Gang požívali u brit-funkových kapel statut žánrového božstva
Právě ve vyhledávaném hudebním klubu Crackers se seznámili kytarista Neville „Breeze“ McKrieth a trumpetista Kenny Wellington. Brzy si k sobě našli partu podobně smýšlejících muzikantů. Když hledali název pro novou skupinu, volba celkem logicky padla na Light Of The World.
Klubové osazenstvo, v němž měli většinou převahu američtí vojáci, zbožňovalo nahrávky Isley Brothers, Snarky Puppy, Brass Construction, Earth Wind & Fire a především Kool And The Gang. Zvláště jejich LP deska Light Of World z roku 1974 (spotify link) měla statut žánrového starozákonního kánonu.
McKrieth a Wellington nijak neskrývali inspiraci právě americkými vzory Kool And The Gang. Ta zůstala přítomna v jejich hudbě i v následujících letech, kdy zdokonalili svůj projev a to navzdory tomu, že nezpívali s americkým přízvukem. To již do svojí muziky zapracovali s typickou britskou osobitostí i ohlasy nové vlny, jazzové fúze, funku a městských tanečních rytmů s popovými motivy.
Bylo by neodpustitelným hříchem nezmínit v této chvíli jméno jejich žánrových souvěrců Freeez coby významných propagátorů zapojení principů electronic music. Ti si prošlapali svou brit-funkovou cestu k úspěchu s nahrávkou Southern Freeez.
Light Of The World měli podporu disc-jockeyů, hudebního tisku a labelů
Od prvních koncertů v roce 1974 působili vedle Crackers v hudebních klubech roztroušených v Essexu a na severovýchodě Londýna (například Lacy Lady v Ilfordu, The Goldmine na Canvey Island). Navíc se mohli spolehnout na přízeň a podporu hudebního publicisty Jamese Hamiltona z Record Mirroru, disc-jockeyů Colina Curtise a Chrise Hilla, a specializovaných hudebních vydavatelství Elite Records či Ensign Records.
Ke dvěma singlům Swingin‘, Midnight Groovin‘ a eponymní debutové LP desce se oktet propracoval až v roce 1979. První sedmipalcová deska se umístila v TOP 50 ostrovního rhythm’n’bluesového žebříčku. Druhý singl je vystavěný na baskytarovém partu Paula „Tubbs“ Williamse, hybných perkusích a důrazných vpádech dechařů. Ve Spojeném království patřili do stáje značky Ensign. Za mořem se o distribuci staraly Mercury Records. Ty si také pro americký trh prosadily jinou verzi obalu prvního alba.
Spolupráce s producentem Augie Johnsonem přinesla jejich nejproslulejší skladbou London Town
Originální sestava ještě stihne připravit druhé album Round Trip (1981, Ensign Records) s jejich nejproslulejší skladbou London Town. Produkčně jim vypomohl rodák z New Orleansu Augie Johnson aka Dog House.
Mezi brit-funkové trvalky se vedle již dříve zmíněných věcí zapsaly povedené skladby Pete’s Crusade, Time / I’m So Happy (vyšly i na singlu s dvěma A Stranami) nebo I Shot The Sheriff od Boba Marleyho. V McKriethově More Of Myself zpívá sólo budoucí soulová diva původem z Chicaga Alicia Michelle „Miki“ Howard. Mezi její nejznámější hity najdete baladu Love Under New Management z roku 1989.
McKrieth a Wellington kapelu udrželi v chodu i během jednoho z ekonomicky nejtěžších období ve Velké Británii
Velká Británie na přelomu sedmé a osmé dekády minulého století nezažívala právě nejlepší éru. Zemi ochromily stávky státních zaměstnanců, nedostatek energie a potravin, kvůli nimž byly zavřeny tisíce škol, miliardové škrty ve veřejných výdajích, propad ekonomiky, počátky thatcherismu a řádění yorkshirského rozparovače.
Je proto neuvěřitelné, že se v tomto chaosu podařilo Nevillu McKriethovi a Kennymu Wellingtonovi kapelu udržet v chodu ještě další tři roky. Dokázali také překonávat rasové rozdíly, spojovali černošské a bílé hudebníky a fanoušky a vytvářeli homogenní hudební prostředí.
O to rychlejší byl konec. Na vině byly lidské spory, osobní tragédie a rychlé odchody muzikantů. Poté, co v roce 1981 loď opustili Baptiste, McKreith a Wellington, připravila přeskupená formace třetí LP desku Check Us Out (1982, EMI).
Odkaz Light Of The World žil dál v kapelách Beggar & Co., Incognito nebo Brit Funk Association
Členové kapely se později objevují v muzikantských seskupeních, které byly pro brit-funkové hnutí stejně důležité. Neville McKrieth, Kenny Wellington a saxofonista David „Baps“ Baptiste založili skupinu Beggar & Co. a měli hity v Top 40 s písněmi (Somebody) Help Me Out a Mule (Chant No. 2). Také se výrazně podíleli na albu Diamond (1982, Chrysalis Records, spotify link) Spandau Ballet. Vzešel z něho singl z britské TOP 3 Chant No. 1 (I Don’t Need This Pressure On) či výborná Paint Me Down. Dnes tahle muzikantská trojice tvoří kostru břeskného brit-funkového All-Star bandu Brit Funk Association. Kytarista Jean-Paul „Bluey“ Maunick, klávesista Peter „Stepper“ Hines a basista Paul „Tubbs“ Williams naopak stojí za světově proslulými Incognito.
To perkusionista Ganiyu „Gee“ Bello s pozounistou a kytaristou Nathanielem „Nat“ Augustinem si ponechali název Light Of The World. Na kontě mají dvě LP desky. Pro Arts Records natočili společně s dalšími původními členy kolekci Inner Voices (1999). O dvacet jedna let později pomohou na svět albu Jazz Funk Power (2020, Quo Vadiz Music Creations, spotify link). Tu a tam vyráží na krátkodobá turné. Najímají si pokaždé jiné hudebníky.
