Naposledy aktualizováno: 2.4.2018
Kytarista Elvin Bishop (21. 10. 1942, narozen jako Elvin Richard Bishop, aka Pigboy Crabshaw), je pověstný svým bluesově tlumeným stylem hry na slide kytaru.
Vyrůstal v přísně segregovaném prostředí
V průběhu více jak padesát let trvající hudební kariéry Elvin Bishop hrával v zakouřených pajzlech jižního Chicaga, vystupoval s rhythm’n’bluesovou partou v drsných dálničních motorestech a zažil fanouškovskou přízeň na mamutích koncertních show po celém světě.
Legendární bílý bluesrockový kytarista se narodil v kalifornském Glendale. Je synem farmáře z Iowy, státu ležícího na středozápadě USA, v pověstném kukuřičném regionu Corn Belt. Vyrůstal na otcově farmě nedaleko Elliottu. V roce 1952 se rodina stěhuje z Iowy do Tulsy v Oklahomě. Tamní společnost je přísně rasově segregovaná.
Díky segregaci nemá malý Elvin ani ponětí o existenci nějaké černošské hudby. Ve čtrnácti letech si na rodinném rozhlasovém přístroji náhodou naladí nashvillskou rádiovou stanici WLAC, na které právě hrají píseň Honest I Do od kytaristy Jimmyho Reeda – blues Elvina doživotně polapí. Zároveň si při následných pravidelných posleších uvědomí, že presleyovský bílý rock’n’roll kopíruje černošské nahrávky Fatse Domina, Little Richarda a Chucka Berryho.
Byl jsem hraním na kytaru a učením akordů doslova posedlý
V zastavárně si koupí nejlevnější kytaru a zkouší se na ni naučit hrát. Později o této etapě vypráví: „Byl jsem hraním na kytaru a učením akordů doslova posedlý. Neuvědomil jsem si, že levné kytary ze zastavárny mívají prohnutý krk. Struny tak byly vysoko nad hmatníkem a já si kvůli tomu ničil prsty. Z mých kamarádů nikdo na kytaru nehrál a tak mi nemohl poradit. Přesto jsem v mém úsilí ovládnout kytarovou hru vytrval.“
Dokončí střední školu a v roce 1959 získá vysokoškolské stipendium od National Merit Scholarship, které mu umožňuje vybrat si studium na libovolné americké univerzitě.
Využije možnosti a odjíždí studovat do Chicaga, mekky elektrifikovaného městského blues: „Využil jsem téhle jedinečné šance vidět a slyšet kterýkoliv den v týdnu vystoupení všech těch hvězd, jakými byli Junior Wells, Buddy Guy, Muddy Waters, Eddie King, Howlin’ Wolf, Little Walter, Hound Dog Taylor, Otis Rush nebo Little Smokie a desítek dalších, o nichž člověk ještě ani neslyšel a kteří jsou dnes již neprávem zapomenutí.“
s Butterfieldem se domluví na založení společného Paul Butterfield Blues Bandu
Paradoxně, prvním bluesmanem, kterého Elvin po týdnu pobytu v campusu University of Chicago potká, je bělošský kytarista, zpěvák a hráč na foukací harmoniku Paul Butterfield. Ti dva se brzy spřátelí. První studiové zkušenosti získají během nahrávací session v roce 1963, na kterou přizvou hráče na foukací harmoniku Billy Boy Arnolda a Jamese Cottona.
Po Bishopově epizodním hraní s Hound Dog Taylorem, Junior Wellsem a J.T. Brownem se s Butterfieldem domluví na založení společného Paul Butterfield Blues Bandu.
Základní sestavu doplní rytmika známá ze spolupráce s Howlin’ Wolfem, ve složení Jerome Arnold na basu a bubeník Sam Lay. Poslední posilou je kytarista Michael Bloomfield, se kterým se Elvin Bishop znal z bazaru s hudebními nástroji, kde se dali do řeči při výběru kytary.
Rasově smíšená bluesová kapela se brzy stala známou po celém Chicagu. Debutuje v roce 1965 eponymním albem, vydaným u Elektra Records. Elvin se podílí na dalších třech studiových gramofonových deskách Butterfieldova Blues Bandu, z nichž je nejvíce ceněná East-West (1966, Elektra), natočená ve studiu Chess Records na chicagské 2120 South Michigan Avenue.
sólová dráha
Úvahy o Bishopově sólové dráze se zhmotní v průběhu koncertů v San Franciscu, kde v létě 1967 vrcholí léto lásky. Elvin je nadšený z lidí, atmosféry a samozřejmě příznivého kalifornského počasí. Rozhodne se přestěhovat do „Zlatého státu“ natrvalo.
O hraní nemá nouzi. Do studia si ho jako hosta pozvou král louisianského stylu Zydeco Clifton Chenier, bluesman John Lee Hooker nebo jižanští rockeři Allman Brothers.
Elvin sólově debutuje dvěma alby The Elvin Bishop Group (1969) a Feel It! (1970) pro značku Sundazed. Na ně naváže dvěma vinylovými komplety Rock My Soul (1972, Epic) a Let It Flow (1974, One Way).
Od poloviny sedmdesátých letech nahrává několik zajímavých gramofonových titulů pro label Capricorn Records. Za pozornost rozhodně stojí Juke Joint Jump (1975), Struttin‘ My Stuff (1975) a Raisin‘ Hell (1977).
Tehdy zaboduje s hity Travelin’ Shoes a Sure Feels Good. V roce 1976 vychází singl s asi jeho nejznámější sólovou nahrávkou Fooled Around and Fell in Love, na které zpíval Mickey Thomas, známý ze spolupráce se skupinou Jefferson Starship a jež původně vyšla na LP Struttin‘ My Stuff. Tučná sedmdesátá končí i pro Elvina Bishopa nástupem punkových a novovlnných kapel…
žil i hodně divokým muzikantským životem
Osmou dekádu minulého století prožije víceméně na cestách a jak naznačuje, zřejmě žil i hodně divokým muzikantským životem: „… bavil jsem lidi okolo mě a přitom, možná trochu více, než je zdrávo, sám sebe…“
Na konci osmdesátých let se upíše Alligator Records, pro který nahrává až do roku 2000, kdy vychází CD Elvin Bishop & Little Smokey Smothers: That’s My Partner (2000, Alligator), poslední z řady výtečných albových titulů, čerpajících z Bishopových bluesových kořenů – namátkou připomeňme desky Don’t Let the Bossman Get You Down! (1991, Alligator) nebo The Skin I’m In (1998, Alligator).
V novém tisíciletí se dočká nominace na Grammy
V polovině prvního desetiletí nového tisíciletí Elvin Bishop vydává dvě CD u Blind Pig Records – studiové Gettin’ My Groove Back (2005) a vynikající koncertní Booty Bumpin‘ (2007).
O rok později vychází u Delta Groove Music, vedeným letitým Bishopovým fanouškem Randym Chortkoffem, komplet The Blues Rolls On. Nahrávka, na níž hostují např. B.B. King, Jimmy Cotton, Warren Haynes a Derek Trucks, neunikla pozornosti odborné kritiky. Získala nominaci na cenu Grammy.
V roce 2009 vychází další album u Delta Groove Red Dog Speaks, následované o další dva roky později Raisin‘ Hell Revue. Nahrávky vznikly za přispění jeho stálých spolupracovníků a řady hudebních přátel, mezi nimiž jsou Buckwheat Zydeco, Tommy Castro, Ronnie Baker Brooks nebo John Németh.
Oba komplety představují jakousi rekapitulaci Elvinovy hudební kariéry – pomalá blues se střídají s hybným rhythm’n’blues, na něž navazuje pár rock’n’rollů a to vše je říznuto nefalšovaným creolským zydecem, doo-wopem a gospelovým zpěvem.
Prozatím posledním Bishopovým studiovým počinem je nahrávka z roku 2014, vydaná pod názvem Can’t Even Do Wrong Right, se kterou se Elvin Bishop i jeho oblíbená červená kytara Gibson ES- 345, vyrobená v roce 1959, vrátili k Alligator Records.
Ukázky:
Elvin Bishop Group (Live 1970) – Crazy ‚Bout You Baby
– https://youtu.be/Z99F_z43BG4
Travelin’ Shoes – https://youtu.be/tBYq2uvaIbo
Fooled Around and Fell in Love – https://youtu.be/DyMMEmwFQUE
Stomp (Live 2013) – https://youtu.be/62pw2pG3gus
Stealin’ Watermelons – https://youtu.be/mBP7jPFtmRk
Elvin Bishop & B.B. King: Keep A Dollar In Your Pocket
– https://youtu.be/532jdHO4jtI
Can’t Even Do Wrong Right – https://youtu.be/PjQDX4xeZFQ
