Naposledy aktualizováno: 19.1.2022
Šestidiskový box set Herbie Hancock: The Complete Blue Note Sixties Sessions (1998, Blue Note Records) zachytil několik zásadních odboček a zákrut na Hancockově hudební cestě. Také jasně ukazuje, jak skvěle umí skloubit tradici a novátorství, což si udržel přes všechny změny, jimiž v průběhu několik desítek let trvající kariéry prošel. Komplet obsahuje nadčasovou hudbu, která je stále neotřelá a svěží. Jeho pořízením se dostanete ke všem Hancockovým nahrávkám pro značku Blue Note Records jako lídra, nenabízí ale všechny jeho nahrávky pro tuto vydavatelskou legendu v roli spoluhráče jiných hvězd.
Hancock spojil zemitost funku, rhythm’n’blues a gospelu s bopovou vyprahlostí
Na rozsáhlé kompilaci je všech sedm alb, která Herbie Hancock natočil pro legendární vydavatelství Blue Note Records pod svým jménem v letech 1962 – 1969 – Takin‘ Off (spotify album), My Point Of View (spotify album), Inventions And Dimensions (spotify album), Empyrean Isles (spotify album), Maiden Voyage (spotify album), Speak Like A Child (spotify album) a The Prisoner (spotify album).
Producenti vybrali coby bonusy tucet alternativních verzí (sedm dříve nevydaných). Pět záznamů je z koncertů, na kterých Herbie vystupoval jako spoluhráč jiných hudebníků (Donalda Byrda, Jackieho McLeana, Waynea Shortera či Bobbyho Hutchersona), a jedno nevydané rhythm’n’bluesové číslo (Don’t Ever Go There) ze zrušeného projektu z roku 1966. To je zajímavé mj. tím, že na něm bubnuje Bernard Purdie, na basu hraje Bob Cranshaw nebo na tenorsaxofon Stanley Turrentine.
Zprvu jen doprovázel hardbopové hvězdy
Herbie začínal jako spoluhráč hardbopových hvězd a pak téměř po celou dobu kariéry postupně vystřídal různé hudební styly – od zemitých až po intergalaktické – a mezitím se zastavil ve všech možných místech, kde si dokážeme představit, že se dá hrát jazz.
Jednu obdivuhodnou vlastnost měl již na startu svojí sólové hudební kariéry. Už na prvních nahrávkách pro vydavatelství Blue Note Records z počátku šedesátých let dokázal spojit zemitost funku, rhythm’n’blues a gospelu s bopovou vyprahlostí, aniž by se zpronevěřil harmonické strohosti tohoto stylu.
S oběma hvězdnými spoluhráči, kontrabasistou Ronem Carterem a teprve sedmnáctiletým bubeníkem Tonym Williamsem, vytvořil v květnu 1963 mladou, ale údernou rytmickou sekci. Tihle tři nově definovali roli rytmické sekce v jazzu. Na jejich rytmickém gruntu se rodila alba nejslavnějšího kvintetu trumpetisty Milese Davise. Sestavu doplňoval tenorsaxofonista Wayne Shorter, s kterým někdy alternovali George Coleman nebo Sam Riverse.
desetiletí nadčasové hudby, která je stále neotřelá a svěží
Počátkem sedmdesátých let Hancock vedl Headhunters, jednu z mála fusion skupin, která nepodlehla pro žánr tak typickým sklonům k pompéznosti.
S prvním velkým popovým hitem přišel až v roce 1974. Byla to fusion nahrávka Chameleon (spotify). Od dob Madonny, která nazpívala Material Girl, nepoužil žádný umělec název písně tak jednoznačně coby prohlášení o svém uměleckém směřování.
V osmdesátých letech hleděl jak do budoucnosti, tak i do minulosti – nahrál elektronicky laděný superhit Rockit (spotify) a současně vedl Davisovskou reunionovou skupinu V.S.O.P. společně s Waynem Shorterem (spotify album).
Kapela měla nezpochybnitelný vliv na nejnovější oživení a renesanci „mainstreamového“ jazzu (ačkoli Hancocka bychom neměli vinit z excesů tohoto stylu o nic víc, než v případě fusion).
V deváté dekádě minulého století se částečně posunul do neoklasického období, jak dokazuje jeho koncepčně široce pojatá pocta Gershwinovi pro label Verve Records (spotify album). Neměli bychom opomenout, že jeho album River: The Joni Letters (spotify album) z roku 2007. V roce 2008 získalo cenu Grammy za album roku.
Kudy Herbie vlastně chodí?
I když Hancock nikdy nepotřeboval – nebo prostě neaspiroval – na zvláštní negativní charisma svého mentora Milese Davise, už více jak šest desítek let sleduje (a vytváří) podobně rozeklanou trajektorii jazzové historie.
Po jakých cestách se pohyboval dokazuje například skladba Succotash (spotify) z alba Inventions And Dimensions z roku 1963. Skladba byla nahrána spontánně bez předem definované ústřední melodie nebo akordového schématu, místo toho využívá řadu “pravidel”.
Spíše než „hrou“ ve stylu Johna Zorna je výsledkem zajímavě se vlekoucí groove, masírovaný latinskými bicími hranými – díky úžasným bubeníkům Williemu Boboovi a Oswaldu Martinezovi – v 4/4 proti 3/4 rytmu.
Po rozhodujícím triumfu LP desky Maiden Voyage se Hancock v roce 1969 vrátil do studia se šesti hráči na dechové nástroje. Natočil jeden ze svých nejneobvyklejších a nejpodmanivějších počinů The Prisoner.
Album, věnované spíše Martinu Lutheru Kingovi, než televiznímu seriálu Patricka McGoohana, pro nějž ho Herbie nahrál, obsahuje některé z nejzajímavějších skladeb pro dechové ansámbly té doby a předjímá návrat k polyfonii, kterou do jazzu v osmdesátých letech přinesl David Murray a jeho parta.
Za hlavního strůjce této avantgardní školy bývá označován Charles Mingus, ale Hancock, jehož veliký vliv sice bývá vyzdvihován, ale mnohdy se bere jako pouhá samozřejmost, si také zaslouží uznání.
Nezbytná výbava každého jazzového sběratele
Komplet Herbie Hancock: The Complete Blue Note Sixties Sessions je nezbytnou výbavou pro všechny jazzové sběratele, kteří ještě nevlastní Hancockova alba na Blue Note.
Najdete zde mnoho klasických skladeb, včetně Watermelon Man (spotify), Blind Man, Blind Man (spotify), Cantaloupe Island (spotify), Maiden Voyage (spotify, také druhou verzi z nahrávání s Bobbym Hutchersonem), The Eye Of The Hurricane (spotify), Dolphin Dance (spotify), The Prisoner (spotify) a věci z alba Speak Like A Child – nejenom výtečnou titulní skladbu (spotify).
Ozdobou všech snímků jsou samozřejmě i výkony Hancockových spoluhráčů. V nahrávacích studiích Blue Note Records ho doprovázela opravdová muzikantská honorace – trumpetisté Freddie Hubbard, Donald Byrd, Thad Jones a Johnny Coles, tenorsaxofonisté Dexter Gordon, Hank Mobley a Joe Henderson, basisté Butch Warren, Chuck Israels, Paul Chambers, Ron Carter či Buster Williams a bubeníci Billy Higgins, Tony Williams, Willie Bobo, Mickey Roker a Albert „Tootie“ Heath.
Přeci jenom mám jednu výtku: kromě toho, že producenti rozdělili sedm alb z této éry, aby se vešla na šest CD disků, považovali za účelné umístit všechny alternativní verze přímo vedle originální nahrávky. To nepříjemně narušuje plynulost, které Herbie Hancock dosáhl na každém ze svých alb – chameleon může měnit barvy, ale nemůže u toho škobrtat.
Jednotlivá alba na Spotify:
Takin‘ Off (spotify album)
My Point Of View (spotify album)
Inventions And Dimensions (spotify album)
Empyrean Isles (spotify album)
Maiden Voyage (spotify album)
Speak Like A Child (spotify album)
The Prisoner (spotify album)
Herbie Hancock: The Complete Blue Note Sixties Sessions
Label: Blue Note – B2BN 7243 4 95569 2 8
Format: 6 x CD, Album, Reissue, Remastered Box Set, Compilation
Country: US
Released: 1998
Genre:Jazz
Tracklist
1-1 Three Wishes (Donald Byrd Take) (5:10)
1-2 Empty Pockets 6:09)
1-3 Empty Pockets (6:26) (Alternate Take)
1-4 Three Bags Full (5:26)
1-5 Three Bags Full (Alternate Take) (5:35)
1-6 Watermelon Man (7:08)
1-7 Watermelon Man (6:41)
1-8 The Maze (6:46)
1-9 Driftin‘ (6:57)
1-10 Alone And I (6:26)
1-11 Yams (Jackie McLean Take) (7:56)
2-1 A Tribute To Someone (8:41)
2-2 King Cobra (6:52)
2-3 Blind Man, Blind Man (8:16)
2-4 Blind Man, Blind Man (Alternate Take) (8:30)
2-5 The Pleasure Is Mine (4:01)
2-6 And What If I Don’t (6:31)
2-7 Succotash (7:38)
2-8 Triangle (11:00)
2-9 Mimosa (Alternate Take) (10:05)
3-1 Mimosa (Stereo Take) (8:36)
3-2 A Jump Ahead (6:34)
3-3 Jack Rabbit (5:59)
3-4 Oliloqui Valley (Alternate Take) (10:44)
3-5 One Finger Snap (7:16)
3-6 Canteloupe Island (5:30)
3-7 The Egg (13:58)
3-8 One Finger Snap (Alternate Take) (7:34)
3-9 Oliloqui Valley (8:26)
4-1 Maiden Voyage (7:55)
4-2 The Eye Of The Hurricane (5:58)
4-3 Dolphin Dance (9:16)
4-4 Survival Of The Fittest (10:02)
4-5 Little One (8:45)
4-6 The Collector (6:45)
4-7 Maiden Voyage (Bobby Hutcherson Alternate Take) (5:48)
4-8 Theme From Blow Up (Bobby Hutcherson Take) 8:11)
5-1 Riot (Alternate Take I) (4:52)
5-2 Riot (Alternate Take II) (4:38)
5-3 Riot (4:36)
5-4 Speak Like A Child (7:47)
5-5 First Trip (5:58)
(Composed By – Ron Carter)
5-6 Goodbye To Childhood (Alternate Take) (5:50)
5-7 Goodbye To Childhood (7:04)
5-8 The Sorcerer (5:35)
5-9 Toys (5:49)
6-1 The Prisoner (Alternate Take) (5:44)
6-2 The Prisoner (7:55)
6-3 He Who Lives In Fear (6:50)
6-4 I Have A Dream (10:56)
6-5 Firewater (7:31)
(Composed By – Buster Williams)
6-6 Firewater (Alternate Take) (8:39)
(Composed By – Buster Williams)
6-7 Promise Of The Sun (7:50)
6-8 Don’t Even Go There (7:07)
Composed By – Herbie Hancock (tracks: 1-1 to 1-11, 2-1 to 2-9, 3-1 to 3-9, 4-1 to 4-8, 5-1 to 5-4, 5-6 to5-9, 6-1 to 6-4, 6-7, 6-8)
Credits
Alto Flute – Jerry Dodgion (tracks: 5-1 to 5-9)
Alto Saxophone – Jackie McLean (tracks: 1-11)
Bass – Albert Stinson (tracks: 4-8), Bob Cranshaw (tracks: 4-7, 6-8), Buster Williams (tracks: 6-1 to 6-7), Butch Warren (tracks: 1-1 to 1-11), Chuck Israels (tracks: 2-1 to 2-6), Paul Chambers (3) (tracks: 2-7 to 2-9, 3-1 to 3-3), Reggie Workman (tracks: 4-6), Ron Carter (tracks: 3-4 to 3-9, 4-1 to 4-5, 5-1 to 5-9)
Bass Clarinet – Jerome Richardson (tracks: 6-1 to 6-4), Romeo Penque (tracks: 6-5 to 6-7)
Bass Trombone – Jack Jeffers (tracks: 6-5 to 6-7), Peter Phillips (tracks: 5-1 to 5-9), Tony Studd (tracks: 6-1 to 6-4)
Bongos – Oswaldo ‚Chihuahua‘ Martinez (tracks: 2-9, 3-1)
Congas – Oswaldo ‚Chihuahua‘ Martinez (tracks: 2-8, 3-3)
Cornet – Freddie Hubbard (tracks: 3-4 to 3-9), Melvin Lastie (tracks: 6-8)
Drums – Albert ‚Tootie‘ Heath (tracks: 6-1 to 6-7), Tony Williams (tracks: 1-11, 2-1 to 2-6, 3-4 to 3-9, 4-1 to 4-5), Bernard Purdie (tracks: 6-8), Billy Higgins (tracks: 1-1 to 1-10), Joe Chambers (tracks: 4-6 to 4-8), Mickey Roker (tracks: 5-1 to 5-9), Willie Bobo (tracks: 2-7 to 2-9, 3-1 to 3-3)
Electric Piano – Herbie Hancock (tracks: 6-1 to 6-3)
Finger Cymbals – Oswaldo ‚Chihuahua‘ Martinez* (tracks: 2-9, 3-1)
Flugelhorn – Freddie Hubbard (tracks: 1-4, 1-5, 1-9, 1-10), Johnny Coles (tracks: 6-1 to 6-7), Thad Jones (tracks: 5-1 to 5-9)
Flute – Hubert Laws (tracks: 6-1 to 6-4), Jerome Richardson (tracks: 6-5 to 6-7)
Guiro – Oswaldo ‚Chihuahua‘ Martinez (tracks: 2-7)
Guitar – Billy Butler (3) (tracks: 6-8), Eric Gale (tracks: 6-8), Grant Green (tracks: 2-3, 2-4, 2-6)
Piano – Herbie Hancock
Tenor Saxophone – Dexter Gordon (tracks: 1-2 to 1-10), George Coleman (tracks: 4-1 to 4-5), Hank Mobley (tracks: 2-1 to 2-6), Joe Henderson (tracks: 6-1 to 6-7), Stanley Turrentine (tracks: 6-8), Wayne Shorter (tracks: 1-1, 4-6)
Timbales – Willie Bobo (tracks: 3-3)
Trombone – Garnett Brown (tracks: 6-1 to 6-7), Grachan Moncur III (tracks: 2-2 to 2-6)
Trumpet – Donald Byrd (tracks: 1-1, 1-11, 2-1 to 2-6), Freddie Hubbard (tracks: 1-2, 1-3, 1-6, 1-7, 1-8, 4-1 to 4-5)
Vibraphone – Bobby Hutcherson (tracks: 4-7, 4-8)
Producer – Alfred Lion (tracks: 1-1 to 1-11, 2-1 to 2-9, 3-1 to 3-9, 4-1 to 4-8, 6-8), Duke Pearson (tracks: 5-1 to 5-9, 6-1 to 6-7)
Recorded By – Rudy Van Gelder
Reissue Producer – Michael Cuscuna
Art Direction, Design – Patrick Roques
Liner Notes – Bob Belden
Mastered By – Ron McMaster
Photography By – Francis Wolff
Notes
Includes all seven albums that Herbie Hancock cut as a leader between 1962 and 1969 (‚Takin‘ Off‘, „My Point Of View‘, ‚Inventions And Dimensions‘, ‚Empyrean Isles‘, ‚Maiden Voyage‘, ‚Speak Like A Child‘, ‚The Prisoner‘) and 12 alternate takes.
