Naposledy aktualizováno: 28.10.2018
Neworleanský, rhythm’n’bluesový a rock’n’rollový zpěvák se silným, drsným hlasem Larry Williams (10. 5. 1935 – 7. 1. 1980, narozen jako Lawrence Eugene Williams) prožil řádně turbulentní život.
Zlobivej „Bad Boy“
Larry Williams si vydobyl ve druhé polovině padesátých let dvacátého století pověst výborného pianisty a šikovného skladatele s pořádnou zásobou potencionálních hitových melodií.
Od mládí byl pěkně „zlobivej“ Bad Boy. Motal se jako pasák okolo obchodu „s bílým masem“, později propadl drogám a také je dealoval. Za delikty s narkotikami si odseděl několik let v nápravných zařízeních. Styky s podsvětím zřejmě udržoval celý život.
Umírá v nedožitých čtyřiceti pěti letech na následky střelného zranění na hlavě způsobené pistolí. Policie se s vyšetřováním smrti evidovaného feťáka a dealera dlouho nezdržuje. Celou záležitost uzavírá jako sebevraždu.
oblíbený rock’n’rollový zpěvák johna lennona
Na začátku šedesátých let The Beatles teprve nabírali zkušenosti při hraní v hamburských nočních podnicích. Repertoár měli poskládaný především z pestrého mixu dobových rock’n’rollových, rhythm’n’bluesových a rockabilly hitů. Některé později sami nahráli a vydali na vlastních gramofonových deskách.
Larry Williams drží, společně s Carlem Perkinsem, dalším jižanským rockabilly pionýrem, unikátní primát. Jsou jedinými cizími autory, od nichž Beatles natočili více jak dvě skladby.
Z Perkinsonova repertoáru nazpívali písně Matchbox, Everybody’s Trying To Be My Baby a Honey Don’t. Williamsův singl z února 1958 s dvojitou A-stranou Dizzy Miss Lizzy / Slow Down miloval především John Lennon.
Pískání v úvodu rockově hybné Slow Down, frenetická hra na piano připomínající Jerryho Lee Lewise a energické saxofonové vyhrávky navozují atmosféru divokého večírku. Beatles svoji verzi natočili v rámci studiových frekvencí určených pro album A Hard Day’s Night (1964, Parlophone) a vydali ji na EP Long Tall Sally (1964, Parlophone).
Vyznání prostopášné slečně Líze v Dizzy Miss Lizzy a jejímu rock and roll, což v černošském slangu rozhodně neznamená, že by dotyčná ráda tancovala, vyšlo v srpnu 1965 na beatlesáckém albu Help! (1965, Parlophone).
Beatles ji nahráli 10. května 1965 na počest Williamsových třicátých narozenin, společně s další Larryho písní Bad Boy, původně zařazenou na B-stranu singlu She Said „Yeah“. Tu si jako úvodní píseň LP desky Out Of Our Heads (1965, Decca) vybrali The Rolling Stones.
Verze kontroverzního Zlobivého kluka vyšla poprvé na americkém albu Beatles IV (1965, Capitol). Písňový text ukrýval mj. výzvu, aby mladí nechodili do školy a poslouchali jenom rock’n’roll. Doporučení se stoprocentně nesetkalo s porozuměním rodičů a pedagogických pracovníků na obou stranách Atlantiku.
učednické roky v Teardrops a lemon drops
Larry vyrůstal od dvou let u tety v Chicagu. V deseti letech se přestěhoval zpátky k rodičům, kteří mezitím žili v kalifornském Oaklandu a povinně chodil na hodiny klavíru.
V šestnácti se skamarádí s Oscarem Monroem z kapely Teardrops. Ten právě hledá náhradu za baskytaristu a Larrymu hodí „laso“. Po pár týdnech objeví v novém basistovi talentovaného pianistu a přemluví ho, aby na nástroj více cvičil.
Kapela si sjedná koncertní vystoupení, které před Larrym kdo ví proč zatají a odjíždí hrát bez něj. Cestou havarují. Při automobilové nehodě zahynou dva členové skupiny. Jedním z nich je Oscar Monroe. Teardrops se bez svého kapelníka rozpadají.
Po několikaměsíčním nedobrovolném hudebním odpočinku Larry zahájí spolupráci s partou Lemon Drops. Seznámí se s nimi v budově oaklandské YMCA. Na repertoáru mají skladby od Fatse Domina, Lloyda Price a Raye Charlese. Rozchází se v roce 1954.
od pee wee kingsleyho, přes Lloyda Price k Fats dominovi
Když Lemon Drops skončili vydává se Larry na koncertní turné po hudebních klubech na kalifornském pobřeží. Zkouší, zda se neuchytí v nějaké jiné kapele. Nějakou dobu chodí do zkušebny s muzikanty okolo kytaristy a zpěváka Pee Wee Kingsleyho. Na koncertech většinou jenom zaskakuje a nikdy se nestane plnoprávným členem skupiny. Po několika týdnech spolupráci raději sám ukončí.
Na začátku roku 1955 se vrací do Louisiany. Potkává se se stejně starým rhythm’n’bluesovým zpěvákem Lloydem Pricem, v té době sloužícím v U.S. Army. Založí společnou kapelu a postupně budují vlastní repertoár.
Podle některých informací Lloyd Larryho využíval jako šoféra a osobního sluhu. Navíc se neměl k tomu, aby se vrátil ke svému vojenskému útvaru. Po nějaké době ho zatkne vojenská policie a je odsouzen na sedmnáct měsíců za nedovolené opuštění jednotky. Na rozdíl od něj Larry nemá mnoho praktických zkušenosti, jak udržet v chodu hudební skupinu a uživit muzikanty. Ti si raději najdou jiné angažmá.
Larrymu vytrhne trn z paty hvězda Fats Domino, když mu nabídne místo u sebe v kapele. Samozřejmě, bez šance se uplatnit coby pianista. Přesto mělo angažmá významný vliv na Williamsovu další kariéru. Poznal se s řadou lidí, se kterými později úspěšně spolupracoval.
z textiláka na sólovou dráhu pod křídly specialty records
Fats Domino se po čase dostane do finančních problémů a musí zredukovat doprovodné combo, ve kterém již není pro Larryho místo. Vrací se do Oaklandu, bohatší o důležité zkušenosti. Společně se starým kamarádem Pee Wee Kingsleym nastoupí do místní textilní fabriky. Než se stihne rozkoukat, ocitá se na dlažbě.
Za poslední vypůjčené peníze se přesouvá do Hollywoodu a pokouší se zaujmout Arta Rupea, šéfa labelu Specialty Records, pro kterého již od roku 1951 úspěšně nahrával také Lloyd Price.
Art se po krátké zkoušce rozhodne dát mladičkému zpěvákovi příležitost a využít jeho hlasové podobnosti s Little Richardem, tehdejší velké firemní hvězdě, která se rozhodla přestoupit k Mercury Records.
Den po podpisu smlouvy Larrymu volá Robert „Bumps“ Blackwell (člověk pro záležitosti A&R u Specialty), aby se okamžitě dostavil do studia, kde na něj netrpělivě čekají zkušení studioví harcovníci, se kterými později spolupracoval na většině snímků pořízených pro Specialty.
Kapelu tvořili tenorsaxofonista Plas Johnson, barytonsaxofonista Alvin ´Ŕed´ Ryler, pianista Ernie Freeman, kytaristé Renee Hall a Barney Kessell, baskytarista Ted Brinson, kontrabasista Ray Brown a bubeník Earl Palmer. Později sestavu doplnil trumpetista Gerald Wilson a Williams si namísto Ernieho Freemana natáčel klavírní party sám.
od hitparádových úspěchů ke třem rokům natvrdo
V únoru 1957 vychází Larryho debutový singl se skladbami Just Because, jejímž autorem je Lloyd Price. Na B-straně je Williamsova vlastní píseň Let Me Tell You, Baby. Deska se skvěle prodává (11. místo na rhythm’n’bluesové hitparádě) a Art Rupe přichází za slibným talentem s nabídkou na podpis dvouletého nahrávacího kontraktu.
Larry vydává v průběhu následujících dvaceti čtyř měsíců celkem osm singlů. Je mezi nimi hitová skladba Short Fat Fannie (jednička R&B žebříčku a pětka na celonárodní TOP 100).
V úspěšném tažení pokračuje se svým třetím singlem Bony Moronie, který okupoval čtvrté místo žánrové hitparády a na celostátní popové dosáhl solidního čtrnáctého pořadí. Podceňovaná píseň z B-strany You Bug Me Baby překvapivě zabodovala na solidním čtyřicátém pátém místě národního žebříčku.
Na začátku šedesátých let americká FBI a protidrogová policie společně organizují zátahy na členy narkotikových distribučních sítí. Při jedné z akcí dopadnou i Larryho. Soudce ho odsoudí na třicet šest měsíců nepodmíněně.
Specialty Records od něj okamžitě dávají ruce pryč a vypovídají smlouvu. Nový nahrávací kontrakt získá až u chicagské bluesové legendy Chess Records. Později putuje po dalších značkách, ať již Mercury, Decca nebo Island.
návrat do kaliforNie a spolupráce s johnnym „guitar“ watsonem
V polovině šedesátých let se Williams přestěhuje na Západní pobřeží. Zahájí úspěšnou spolupráci s vynikajícím funkovým kytaristou Johnnym „Guitar“ Watsonem. V roce 1964 nejdříve vychází singl s dvoudílnou skladbou Beatle Time uvedený pod jménem dua Larry And Johnny.
Na albovém trhu debutují s vinylem The Larry Williams Show Featuring Johnny ‚Guitar‘ Watson With The Stormsville Shakers (1965, Decca).
Na něj navazuje několik společných singlů (Mercy, Mercy, Mercy / A Quitter Never Wins, Nobody / Find Yourself Someone To Love, Two For The Price Of One / Too Late a Can’t Find No Substitute For Love / I Could Love You Baby).
Z nich i po letech zaujmou Mercy, Mercy, Mercy od budoucího fusion guru Joea Zawinula(!) a další TOP 40 hit Nobody, na níž oba protagonisté okusili, jaké to je hrát v psychedelické garáži s acidrockovými Kaleidoscope.
Larryho spolupráce s Johnnym Watsonem vrcholí dlouhohrajícím albem Two For The Price Of One (1967, Okeh Records). Směs soulové, bluesové a funkové hudby slaví úspěch především na koncertním turné po Evropě, kde má Larry silnou fanouškovskou základnu díky deskám The Beatles s jeho covery. Ve stejnou dobu Larry vyprodukuje Watsonovo album Bad (1967, Okeh Records).
neschopnost ukončit vztahy s organizovaným zločinem vyústí v tragédii
Ačkoliv se mu vedení Okeh Records pokusilo podat pomocnou ruku a v roce 1966 mu nabídlo producentskou smlouvu, nedokázal se vymanit ze vztahů s organizovaným zločinem ještě z dob, než se začal věnovat hudbě.
Od roku 1968 se znovu propadá na feťácké dno. Deset let o něm není v hudební branži víceméně slyšet. Mihne se v divokých show dávného parťáka a věčného vzoru Little Richarda. V roce 1977 ale Richarda napadne. S pistolí v ruce mu vyhrožuje zabitím. Hoši mezi sebou měli nevyřešené finanční spory za dodávku drog.
Larryho poslední studiovou prací je disco album That Larry Williams (1978, Fantasy). Nahrávka je naprostý propadák a to přesto, že na ní hrají výborní muzikanti, známí ze spolupráce s funkovým kmotrem Jamesem Brownem, jako jsou saxofonista Maceo Parker nebo trombonista Fred Wesley.
Produkčně mu vypomohl úžasný hráč na Hammond B3 Organ Rudy Copeland, jenž se později stal hlavním stylovým tahounem na vynikající nahrávce soulového zpěváka Solomona Burkea Don’t Give Up On Me (2002, Fat Possum Records).
Ukázky:
Just Because – https://youtu.be/Kw3bBeTMBvI
Let Me Tell You Baby – https://youtu.be/UwMBCejzgrs
Short Fat Fannie – https://youtu.be/ZSZDp73VTV0
Bony Moronie – https://youtu.be/6eGOXHLcZLA
Bad Boy — https://youtu.be/PQRbeunfbDE
She Said „Yeah“ – https://youtu.be/MYpSb0DiBwE
Dizzy Miss Lizzy – https://youtu.be/JwLk6yaT_o0
Slow Down – https://youtu.be/Xd8nnkjrQHw
Mercy, Mercy, Mercy – https://youtu.be/hwst6xemxic
Nobody – https://youtu.be/_Z0o_Sp61_g
ATS Express (1978) – https://youtu.be/gnxzx3m3wI8
