Naposledy aktualizováno: 16.3.2018
Hudební legenda George Ivan „Van“ Morrison byl v roce 2015 povýšen do rytířského stavu. Oslavu sedmdesátých narozenin (*31. 8. 1945) naplánoval tak, aby byl mezi svými fanoušky. „Když jsem začínal hrát, toužil jsem dosáhnout toho, abych měl dva nebo tři kšefty za víkend. A tak ke svému hraní přistupuji i dnes.“
mystické místo. Ulice lemovaná cypřiši mě sváděla ke snění
Poslední srpnový den roku 2015 se v Belfastu uskutečnila akce Van Morrison: Live On Cyprus Avenue. Odehrál na ní dva beznadějně vyprodané koncerty. Narozeninová party byla vyvrcholením týdenní akce s názvem EastSide Arts Festival 2015 v režii spolupořádající společnosti East Belfast Partnership.
Pořadatelé vybrali jako místo konání ulici Cyprus Avenue, proslavenou stejnojmennou písní vydanou na jednom z nejlepších Morrisonových alb Astral Weeks (1968, spotify link). Samotný oslavenec o ulici řekl: „Vždy to bylo mystické místo. Ulice lemovaná cypřiši mě sváděla ke snění.“
Součástí morrisonovského jubilea byly i výstavy a speciální hudební bloky zařazené do vysílání BBC Radio Ulster, ve kterých oslavenci popřáli např. Dr. John, Bob Geldof, Phil Coulter, Paddy Maloney z The Chieftains a pianista Barry Douglas.
Morrison byl vždy hrdým belfastským patriotem a na svůj irský původ nikdy nezanevřel. Jeho život i hudební kariéra ostatně kopírují mnohé osudy obyvatel Irského ostrova, kteří za prací, a mnohdy i slávou, museli ostrov opustit a odejít do Anglie nebo do Ameriky.
Často se domů vraceli a vracejí, aby navázali na své irské kořeny. Mezi belfastské rodáky namátkou patří kytarista Garry Moore, ale také fotbalista George Best nebo šestý izraelský prezident Chaim Herzog či spisovatel C.S. Lewis.
Skladatel, zpěvák, básník, altsaxofonista a občas šaman
Van se narodil na dohled od obrovských jeřábů stojících v areálu firmy Harland and Wolff Heavy Industries, umístěném ve východní části Belfastu. Právě zde irští dělníci postavili tragicky proslavenou loď Titanic. Rodiče bydleli na Hyndford Street a otec to měl do loděnic, kde pracoval, necelých třicet minut chůze.
Byť vyrůstal v poměrně chudém prostředí, byl od mládí obklopen jazzovou a bluesovou hudbou. Tatínek ji rád poslouchal a také nadšeně sbíral gramodesky. Van složil v roce 1991 rodné ulici poctu ve skladbě On Hyndford Street a vydal ji na dvojalbu Hymns To The Silence (spotify link).
Mezi jeho první hudební vzory tak patřily legendy, jako Muddy Waters, Mahalia Jackson, Lightnin‘ Hopkins nebo John Lee Hooker. Ostatně, nikdy se nepovažoval za rockového zpěváka. Pěvecký projev, jím složené písničky, hra na kytaru, saxofon a foukací harmoniku vycházely z country, blues, jazzu a folku.
jeden z rozhněvaných mladých them
Vystupovat začal coby jedenáctiletý s nejrůznějšími skifflovými partičkami v lokálních belfastských tančírnách. V patnácti se přidal k partě zkušených muzikantů z kapely The Monarchs. Ti si jezdili vydělávat do Německa po tancovačkách na amerických vojenských základnách.
Po návratu do Belfastu se dává dohromady s dalším rhythm’n’bluesovým combem a společně se proslaví pod jménem Them. V osmnácti letech složí jedno z nejklasičtějších rock’n’rollových čísel, nesmrtelnou Gloria. Původně vyšla na albu The Angry Young Them (spotify link) v roce 1965. Jak to občas mezi hudebníky bývá, Them a Morrison se nedohodnou na financích a v roce 1967 ohlásí rozchod.
Od útlého věku jsem byl spjat s blues. Na blues je důležité, že ho nerozpitváváte – prostě ho děláte. Nikdy jsem příliš neanalyzoval to, co dělám, prostě to dělám. (Van Morrison)
astral weeks, album bez hitových ambicí
Van na samém začátku sólové dráhy boduje s hitem Brown Eyed Girl. Singl vyšel v roce 1967, společně s Morrisonovým sólovým albovým debutem Blowin‘ Your Mind! (spotify link), na značce Bang Records. V roce 1973 vychází o tři snímky rozšířená reedice debutu pod názvem T.B. Sheets.
Z manažerů Bang Records se vyklubali sakramentsky ostří hoši. Van se ukryl na začátku roku 1968 před jejich náhončími v okolí Bostonu. Z nevýhodného kontraktu se vyplatil částkou 20 000 US dolarů, které putovaly z ruky do ruky v papírovém pytlíku.
Na úspěch prvního alba se pokusil navázat tajemnou deskou Astral Weeks, natočeným s partičkou newyorských jazzmenů v listopadu 1968 během necelých dvou dní. Van dal hudebníkům ve studiu volnou ruku. Měl jediný požadavek, aby hráli sami za sebe. Nijak je hudebně nesvazoval a nechal je improvizovat.
Album bez singlových hitů zaujalo kritiku i posluchače směsí improvizovaného jazzu, rhythm’n’blues a keltské hudby. Dodnes se z něho hrají Cyprus Avenue, The Way Young Lovers Do nebo Madame George.
„To byl Van The Man, kovboj z Belfastu“
V první polovině sedmdesátých let sestavil koncertní kapelu Caledonia Soul Orchestra. Společně natočí několik vyrovnaných alb např. Moondance (spotify link) nebo St. Dominic’s Preview (spotify link).
Po desce Veedon Fleece (1974, spotify link), na níž se objevují náznaky komornější a niterněji pojaté hudby, si Van vybírá tříleté tvůrčí volno a na scénu se vrací až s elpíčkem A Period Of Transition (spotify link) natočeným ve společné produkci s Malcolmem ‘Dr Johnem’ Rebennackem.
V roce 1976 přijímá pozvání na rozlučkový koncert The Last Waltz (spotify link) kanadské rockové legendy The Band. Před odchodem do zákulisí na konci jeho mini setu ho kytarista Robbie Robertson vyprovodí zvoláním: „To byl Van The Man.“… a slavná Morrisonova přezdívka byla na světě. Členové The Band ho oslovovali a uváděli také coby Belfastského kovboje… to jen pro úplnost.
příliš dlouhý exil
Přibližně na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se Morrison (ne osobně) nenadále objeví ve vysílání Československé televize. Ve dvou, po sobě jdoucích dnech, odvysílá normalizační zelenkovská ČST v odpoledních hodinách záznamy koncertů The Kinks a Van Morrisona pro západoněmecký pořad RockPalast.
Prakticky celý závěr sedmdesátých let a v osmdesátých létech žije a tvoří v Londýně. Pravidelně koncertuje a vydává umělecky vyrovnanou sérii alb např. Common One, Beautiful Vision, Inarticulate Speech Of The Heart, No Guru No Method No Teacher nebo Poetic Champions Compose), na níž potvrzuje svůj statut skvělého skladatele a textaře.
V roce 1988 nahrává s irskými folkaři z The Chieftains album písní inspirovanými irskou lidovou hudbou Irish Heartbeat. Úspěšnou dekádu zakončí asi svým nejprodávanějším LP Avalon Sunset.
Začátek deváté dekády je stále ve znamení alb, na nichž se obvykle řeší vnitřní Vanův svět a touha zařadit sama sebe do okolního světa. V roce 1993 překvapí fanoušky i kritiku. Vydá syrové bluesové album Too Long In Exile s novou verzí dávné Gloria, tentokrát s hostujícím Johnem Lee Hookerem.
zpátky na vrchol díky léčebné hře
Morrison jako by našel další inspiraci a během několika let vydává sérii silných nahrávek Days Like This (1995), následovanou How Long Has This Been Going On (1995) za vydatné pomoci varhaníka Georgie Famea. Společná interpretace jazzových standardů má skutečně šťávu.
V roce 1997 přichází se zajímavou deskou Healing Game. Poslední ze silné čtveřice alb devadesátých let je Back On Top (1999) s velikým hitem Precious Time.
V roce 2000, tedy v době, kdy již většina fanoušků a hudebních kritiků od něj neočekávala výrazný posun, si splní dávný sen. Pozve na pódium belfastského Whitla Hall dávné idoly z mládí, skiffle legendy Lonnie Donegana a Chrise Barbera. Vzniká CD disk The Skiffle Sessions – Live In Belfast. Vynikající koncertní nahrávka, která by neměla chybět ve sbírce každého opravdového hudebního fandy.
Van neumdlévá v nahrávací aktivitě ani v novém tisíciletí. Připraví několik pozoruhodných alb, mezi které patří např. první písňová kolekce pro Blue Note Records v typickém morrisonovském jazz bluesovém hávu What’s Wrong With This Picture? (2003).
Po ní následují tituly Magic Time (2005), s Morrisonovým asi nejsilnějším hudebním materiálem za posledních deset let nebo Pay The Devil, s covery countryových evergreenů.
musí to být jednoduché
V roce 2008 vychází jubilejní, třicáté páté studiové album pod názvem Keep It Simple. Představuje jakési shrnutí dosavadní hudební kariéry. Jedenáct pečlivě vybraných písní je poctou hudebním stylům, které Morrisona ovlivnily – na albu zní gospelové, soulové, jazzové, folkové, bluesové a country písně.
Navíc i tzv. Ulster Scots (typický hudební styl provincie Ulster, ve které leží Vanův rodný Belfast a kde žijí potomci Skotů a Irčanů). Van si užívá hru na saxofon a nahrávky jej představují coby citlivého hráče a skladatele, hledajícího klid a smíření se životem.
Předposlední studiový počin s novým hudebním materiálem, nepočítaje kompilační album duetů z roku 2015, je Born to Sing: No Plan B (2012), jež vyšlo znovu u Blue Note Records. Poslední zářijový den roku 2016 vyšlo novinkové album Keep Me Singing (2016, Caroline Records).
Nepolevuje v tvůrčí činnosti
V posledním kvartále roku 2017 se Morrison opravdu činil. Připravil k vydání dvě novinky. První je album Roll With The Punches (2017, Caroline Records). Van na něm zpracoval klasické bluesové a rock’n’rollové skladby od Sister Rosetta Tharpe, Mose Allisona, Lightnin’ Hopkinse a Bo Diddleyho a doplnil je pěti vlastními. Podílela se na něm řada významných spolupracovníků, včetně Georgieho Famea, Jeffa Becka, Paula Jonese a Jasona Rebella.
Druhou je Versatile (2017, SMG Records); kolekce šesti novinkových autorských skladeb, rozšířená o covery mj. od Cheta Bakera, Nat King Colea, Franka Sinatry nebo Tonyho Bennetta.
Vanovo vidění světa se dramaticky proměnilo a namísto tradiční poetiky se více věnuje současným problémům naší globální civilizace. Je dobře, když autor s tak impozantní, několik desítek let trvající hudební kariérou, jako je Van Morrison, přednese svůj náhled a názor na současné problémy západní civilizace, která se v posledních dnech a měsících jakoby ocitá na okraji pomyslného strmého srázu a naklání se nad propastí.
Pád do jejích hlubin by ohrozil samotnou podstatu naší existence. Při tom musíme najít řešení a vlastně i další směrování civilizačního vývoje a možná i pouhého přežití…
Ukázky, skutečně jen nutné minimum:
(pozn. neznám mnoho hudebních osobností s tak kvalitním písňovým katalogem)
Them featuring Van Morrison – Gloria (Live 1965) – https://youtu.be/J0aHmMfZTEw
Brown Eyed Girl – https://youtu.be/kqXSBe-qMGo
Cyprus Avenue (Live 1979) – https://youtu.be/rm0MihmJvvE
The Way Young Lovers Do – https://youtu.be/BFSmkY1hOsE
Moondance (Live 1996) – https://youtu.be/sO5sWKIFWxk
The Band and Van Morrison – The Last Waltz – Caravan – https://youtu.be/44wDwMQVqCc
Common One (Live 2008) – https://youtu.be/iXevC0I4n1M
Rave On, John Donne (Live 1986) – https://youtu.be/FYJFBWRq6z8
Stranded https://youtu.be/fsy4P9Cw90Q
Sometimes We Cry – https://youtu.be/pnIJrbwjlZA
On Hyndford Street – https://youtu.be/tPKHas0Z4oE
Piper At The Gates of Dawn – https://youtu.be/14VTF3EWqUo
Philosopher’s Stone – https://youtu.be/hrsq1werkfs
Skiffle Sessions – Frankie and Johnnie – https://youtu.be/iiq_kMM0DJQ
Precious Time – https://youtu.be/1iSlQ-zy-6Y
Keep It Simple – https://youtu.be/nXXFKhyrq7w
Born to Sing – https://youtu.be/qEzVwxontqw
