Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Skladatel, zpěvák a klávesista Donald Fagen vydal své v pořadí třetí sólové album Morph The Cat v roce 2006. Američané již pátý rok žili pod permanentním stresem a v obavách z útoků extrémistů.
Pokračování textu Donald Fagen: Morph The Cat (2006, Reprise Records)
Dva roky osiřelí fanoušci rozpadlých amerických Steely Dan měli první říjnový den roku 1982 konečně důvod k oslavám. Donald Fagen, zpěvák a pianista jejich miláčků, tenkrát vydal první sólovou LP desku The Nightfly (1982, Warner Bros.). Důmyslnou popovou nádherou se kolekce Fagenových nahrávek mohla hudebně i tématicky směle měřit s tím nejlepším, co společně s Walterem Beckerem nabídli pod hlavičkou Steely Dan.
Pokračování textu Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)
Asi navždy zůstane Eddie Hazel (10. 4. 1950 – 23. 12. 1992, narozen jako Edward Earl Hazel) jedním z nejvíce nedoceněných kytaristů všech dob. Byl členem původně doo-wopových a posléze soulových The Parliaments. Spoluzakládal P-Funkovou úderku Parliament-Funkadelic. Naši planetu opustil ve vesmírném korábu Mothership v doprovodu intergalaktického poutníka Hvězdného dítěte v pouhých dvaačtyřiceti letech.
Dnes již nikdo pořádně nezná jméno Carol Kaye. Přitom paní Columbová pop music zanechala nesmazatelnou stopu na hudební mapě 20. století. Díky svému talentu se dokázala prosadit a vyniknout v prostředí, jež v šesté dekádě minulého století ovládali výhradně muži. Její knihy věnované výuce hry na basovou kytaru dodnes ovlivňují generace hudebníků. První dáma baskytary oslaví 24. března 2025 významné životní jubileum.
Pokračování textu Carol Kaye: „Nota nemá pohlaví. Buď ji zahrajete dobře, nebo ne.“
Jazzový svět přišel na konci roku 2024 o jednoho z posledních bebopových veteránů Roye Haynese (13. 3. 1925 – 12. 11. 2024, narozen jako Roy Owen Haynes). Na pódiích se nikdy nemusel předvádět, aby o sobě dal vědět. Navíc vždy dodržoval prosté muzikantské krédo “poslouchat změny (akordy, které hrají pianista s basistou) a ne sólisty”.
Čtveřice hudebníků a excelentních zpěváků Crosby, Stills, Nash & Young (CSN&Y) nikdy nepracovala jako striktně propojená hudební skupina. Každý z nich měl vlastní ego, hudební ambice a představy. Společně tvořili nádhernou muziku, přičemž dělali vše, aby znovu neskončili jako běžná kapela. Nechtěli zažívat chvíle, kdy se museli podřídit ostatním muzikantům z Byrds, Buffalo Springfield nebo Hollies, jejich dřívějších domovů. Aniž by se přitom prali nebo si ničili naschvál kytary.
Pokračování textu Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Mimořádně zdařilé album One Flight Up je stvrzenkou znovuzrození amerického tenorsaxofonisty Dextera Gordona po jeho odražení se z drogového dna a odletu z USA. Nebyl jediným z amerických jazzmenů, koho přilákala příležitost hrát celé měsíce na stejném místě v některém západoevropském městě pro vnímavější a vstřícnější publikum, nezatíženém rasovými předsudky.
Pokračování textu Dexter Gordon: One Flight Up (1965, Blue Note Records)
Koncertní LP deska Donny Hathaway Live (1972, ATCO Records) je vzácným a těžko nahraditelným dokumentem hudebního talentu a činorodosti soulového zpěváka, klávesisty, skladatele a aranžéra Donnyho Hathawaye.
Téměř dva metráky vážící americký rockový a soulový zpěvák Baby Huey (17. 8. 1944 – 28. 10. 1970, narozen jako James Thomas Ramey) nám po sobě zanechal pouhé tři singly a jedno posmrtně vydané album. Společně se skupinou The Baby Sitters byli doma na rhythm’n’bluesovém koncertním okruhu, který se táhl od newyorského Cheetah až po chicagský Thumb’s Up.
Pete „Guitar“ Lewis (pravděpodobně 11. 7. 1913 – 25. 9. 1970, narozen jako Carl Lewis) je jedním z nejpozoruhodnějších černošských hráčů na elektrickou kytaru, které jazzu a blues darovaly jihozápadní státy americké Unie Louisiana, Texas a Oklahoma. Dodnes je prakticky neznámý a jeho život je obestřen tajemstvím.
Steely Dan vydali své čtvrté studiové album Katy Lied v roce 1975. Ti čeští hudební nadšenci, kteří se již dávno nechali lapit zdánlivě jednoduchými melodiemi autorského dua Becker / Fagen, se můžou těšit na další příval sarkasmu „samotářů z východního pobřeží v losangelském exilu“.
It’s Too Late To Stop Now je živé dvojalbum severoirského zpěváka a skladatele Vana Morrisona z roku 1974. Vzniklo kompilací záznamů vystoupení v Troubadour v Los Angeles v Kalifornii, v Santa Monica Civic Auditorium a v Rainbow v Londýně. Morrison byl tehdy od května do července 1973 na turné s jeho kapelou Caledonia Soul Orchestra.
Pokračování textu Van Morrison: It’s Too Late To Stop Now (1974, Warner Bros.)
Album No Time For Dreaming (2011, Dunham Records) je sbírkou autobiografických příběhů dvaašedesátiletého debutujícího zpěváka Charlese Bradleyho za doprovodu strhující dechové sekce a mnohotvárné rytmiky Menahan Street Bandu.
Ve čtvrtek 30. ledna 2025 dotlouklo srdce britské zpěvačky, skladatelky a herečky Marianne Faithfull (29. 12. 1946 – 30. 1. 2025, narozena jako Marianne Evelyn Gabriel Faithfull). Byla vždy nonkonformní a věrná sama sobě. Odmítala být vzorem, byť to pro ni jistě bylo lichotivé.