Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
V pořadí třetí řadové album All Mod Cons (1978, Polydor) definitivně stvrdilo nevšední talent tří mladičkých muzikantů z britského venkova. The Jam se na něm vzdálili hutnému a razantnímu stylu revivalistických Mod kapel. Namísto toho nabídli ve skladbě English Rose pastorální folk, akustické kytary a decentní vokální projev.
Na našem webu se současné važné hudbě nevěnujeme. Můžeme dnes udělat výjimku – možná se stane pravidlem. Mezi některými českými hudebními kritiky se americký hudební skladatel, klarinetista a dirigent John Adams (15. 2. 1947, narozen jako John Coolidge Adams) netěší velké přízni. Je takové hodnocení Adamsovy tvorby oprávněné?
Pokračování textu John Adams, skladatel s „minimalistickou minulostí“
„Pro Iana byla slova vždy nesmírně důležitá. Pokaždé, když si pustil nějakou desku, rád se mnou probíral písňové texty. Nerad poslouchal nahrávky, za jejichž slovy nebyl nějaký příběh a které nic neznamenaly.“ Tak na zpěváka Iana Kevina Curtise (15. 7. 1956 – 18. 5. 1980), člena legendárních postpunkových Joy Division, vzpomíná jeho manželka Deborah.
Pokračování textu Ian Curtis, zbavte mě snů, které mě jen dovedou k dalšímu dni
„Je to Váš svět. Je Vaším právem být tím, kým chcete být!“ Výzva, s níž přišel básník amerických chudinských čtvrtí Gil Scott-Heron na vinylovém dvojalbu It’s Your World (1976, Arista Records).
Pokračování textu Gil Scott-Heron And Brian Jackson: It’s Your World (1976, Arista Records)
Tisíce umělců, pracovníků a organizací v důsledku nouzových opatření nemohou pracovat a dostávají se do existenčních problémů. Hudební scéna je přitom ekosystém, v němž všichni zúčastnění hrají klíčovou roli, a pokud by jediný vypadl, způsobilo by to obrovské problémy celému hudebnímu odvětví. Český hudební průmysl bez přímé podpory státu možná brzy dohraje. Tomu chceme zabránit iniciativou #zazivouhudbu. Institucionálním koordinátorem projektu je SoundCzech (Institut umění – Divadelní ústav).
Bez rychlé a cílené pomoci státu má hudební ekosystém jen velmi malou šanci na přežití. Hudební branže potřebuje získat 4,5 mld. Kč. Prvním opatřením, které po státu žádáme, by mělo být zrušení DPH na prodej hudby a snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 %. Nezbytné je pokračování pětadvacítky pro OSVČ a systém bezúročných půjček. Navrhujeme také založení Národního fondu hudby, který by pomohl řešit ty nejtěžší škody.
Na přelomu páté a šesté dekády dvacátého století byl Link Wray (2. 5. 1929 – 5. 11. 2005, narozen jako Frederick Lincoln Wray Jr.) právem považován za praotce přebuzeného tónu a jednoho z nejoriginálnějších rockabilly a rock’n’rollových kytaristů. Každá další generace následovníků se snaží napodobit jeho ohlušující proud nespoutané rebelské energie.
Mimořádně talentovaná učitelka hudební výchovy a klavíristka Bertha Hope Booker (8. 11. 1936, narozena jako Bertha Rosamond) si zaslouží mnohem větší pozornost jazzových aficionados, než se jí dostává. Návštěvníky losangelských hudebních klubů okouzlila již na začátku padesátých let dvacátého století.
Pokračování textu Bertha Hope Booker, není jen vdovou po Elmovi, sama je nevšední pianistkou
Pokud Vás zajímá, jak to skutečně vypadalo ve Velké Británii v roce 1986 a láká Vás možnost zakusit pocity tamních obyvatel, zaposlouchejte se do postpunkového klenotu poloviny osmdesátých let dvacátého století Infected (1986, Some Bizzare Records) od londýnských The The, jimž šéfoval talentovaný skladatel, kytarista, textař a zpěvák Matt Johnson. Na vrcholu domácí albové hitparády se udržel celých třicet týdnů.
Pokračování textu The The: Infected (1986, Some Bizzare Records)
Příprava v pořadí pátého řadového studiového počinu So (1986, Charisma Records) zabrala anglickému zpěvákovi Peteru Gabrielovi a jeho spolupracovníkům celý rok.
Pokračování textu Peter Gabriel: So (1986, Charisma Records)
Členové kvintetu s podivně ztřeštěným názvem Fanfán Tulipán jsou dalším z pozitivních příkladů na české jazzové scéně. Dokonale porozuměli nejnovějším trendům v interpretaci postmoderní hudby.
Americký černošský básník, občanský aktivista, zpěvák a nemilosrdný společenský kritik Gil Scott-Heron byl nepochybně jedním z nejvlivnějších tvůrců, jež vydala americká městská ghetta na přelomu šesté a sedmé dekády minulého století. I s přestávkami byl umělecky aktivní více jak čtyři dekády. Zásadním způsobem ovlivnil současné hudební žánry hip hop a rap. Jeho myšlenky a poselství jsou stále živé. Umírá několik měsíců po vydání alba I’m New Here (2010, XL Recordings).
Pokračování textu Gil Scott-Heron: I’m New Here (2010, XL Recordings)
Z lůna britské poválečné jazzové scény vzešla řada originálních jazzmenů. Jedním z nejzajímavějších byl bubeník Phil Seamen (28. 8. 1926 – 13. 10. 1972, narozen jako Phillip William Seamen). Jeho kariéru a zdraví devastovaly láska k alkoholu a drogová závislost.
Pokračování textu Phil Seamen, kdykoliv jsem ho viděl hrát, vždy jsem z toho byl na měkko
Irský písničkář Van Morrison zdárně navázal svým třetím řadovým albem Moondance (1970, Warner Bros.) na příznivé ohlasy, jež bohužel až po letech začal sklízet za umělecky vyzrálý počin Astral Weeks (1968, Warner Bros.). Snímky pro novou kolekci vznikaly v létě 1969. Album vyšlo ve Spojeném království 27. ledna 1970.
Pokračování textu Van Morrison: Moondance (1970, Warner Bros.)
Jedním z těch, kteří se výrazně prosadili v době narůstající popularity hard bopu, byl talentovaný, technicky vyspělý a neuvěřitelně rychlý tenorsaxofonista Johnny Griffin (24. 4. 1928 – 25. 7. 2008, narozen jako John Arnold Griffin III).
Pokračování textu Johnny Griffin, prototyp hardbopového saxofonisty s přezdívkou Little Giant