Držitelka třinácti cen Grammy, fenomenální zpěvačka Ella Fizgerald (25. 4. 1917 – 15. 6. 1996, narozena jako Ella Jane Fitzgerald) měla už od dětství tak bezchybný hlas, že hudebníci, s nimiž spolupracovala, ladili své nástroje podle jejího zpěvu.
Autor: mingus
Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář.
Děkuji.
Moje texty šířím pod licencí CC BY-SA 4.0.
Johnny Meeks, rockabilly legenda s tříkrkou kytarou
Rockabilly kytarista Johnny Meeks (16. 4. 1937 – 30. 7. 2015) si vydobyl skvělé renomé ve druhé polovině padesátých let dvacátého století jako člen Gene Vincent And His Blue Caps a později v instrumentálních The Champs. Společně s Jimmym Burtonem patří mezi první výrazné bělošské rock’n’rollové kytaristy tehdejší éry.
Pokračování textu Johnny Meeks, rockabilly legenda s tříkrkou kytarou
King Solomon, blues není jen o melancholii
Původně výhradně gospelový, později výrazný bluesový a funkový zpěvák a skladatel King Solomon (12. 10. 1934, narozen jako King Lee Sylvester Melicious Solomon) je nositelem natolik jedinečného hlasu, že si rozhodně nezaslouží, aby skončil v zapomnění.
Pokračování textu King Solomon, blues není jen o melancholii
Willie Williams, jsem nejlepší bluesový bubeník
Američtí hudební fandové, a s nimi i tehdejší odborná média, přešli mlčením, když na začátku prosince 1988 umírá v ústrání svého chicagského kamrlíku Willie ‘Rough Dried’ Williams (13. 3. 1922 – 8. 12. 1988) – zcela zapomenutý, slavný bubeník se lvím podílem na vývoji městského elektrifikovaného blues počátku padesátých let minulého století.
Pokračování textu Willie Williams, jsem nejlepší bluesový bubeník
Dóris Monteiro: Agora (1976, Odeon Records)
Dóris Monteiro – významná a vlivná představitelka brazilské pop music šesté dekády dvacátého století, známé jako Música popular brasileira (MPB) – nazpívala v roce 1976 dlouhohrající desku Agora.
Pokračování textu Dóris Monteiro: Agora (1976, Odeon Records)
Mildred Anderson, zpěvačka s dráždivou interpretací blues
Trestuhodně přehlížená, a dnes již zcela neprávem zapomenutá, výborná brooklynská zpěvačka Mildred Anderson si od druhé poloviny čtyřicátých let vybudovala renomé na newyorské rhythm’n’bluesové klubové scéně díky osobitému bluesovému projevu.
Pokračování textu Mildred Anderson, zpěvačka s dráždivou interpretací blues
Oscar „T.V. Slim“ Wills – blues o Samovi s plochýma nohama a patnácti centech v kapse
Více jak šest desetiletí vábí pozornost hudebních nadšenců životní příběh a kariéra ve Střední Evropě prakticky neznámého texaského bluesmana s uměleckým jménem T.V. Slim (10. 2. 1916 – 21. 10. 1969, narozen jako Oscar Wills). Patří mezi zcela zapomenuté interprety bluesových příběhů, protkaných humorem a patosem; dvou složek tak typických pro tento žánr.
Gil Scott-Heron / Brian Jackson: Winter In America (1974, Strata-East)
Tvůrčí tandem Gil Scott-Heron a Brian Jackson zareagoval na společenskou atmosféru na počátku sedmé dekády ve Spojených státech amerických svým oficiálně prvním společným albem Winter In America z května 1974.
Pokračování textu Gil Scott-Heron / Brian Jackson: Winter In America (1974, Strata-East)
Woodrow Adams, nic se mi nedaří
Hudební pozůstalost venkovského bluesového zpěváka, zajímavého slide kytaristy a osobitého hráče na foukací harmoniku Woodrowa Adamse (9. 4. 1917 – 9. 8. 1988, narozen jako Woodrow Wilson Adams) tvoří pouhých šestnáct studiových nahrávek.
Etta James: Tell Mama (1968, Cadet Records)
I po letech si album Tell Mama (1968, Cadet Records) udrželo statut jedné z nejlepších nahrávek v bohaté a úspěšné pěvecké kariéře losangelské rodačky Etty James. Dodnes patří mezi těžko překonatelné soulové klasiky nejenom let šedesátých.
Pokračování textu Etta James: Tell Mama (1968, Cadet Records)
Asie Payton, venkovský bluesman bytostně svázaný s půdou
Letos v květnu jsme si připomenuli dvacáté výročí úmrtí Asie Paytona (12. 4. 1937 – 19. 5. 1997, narozen jako Asie Reed Payton) – farmáře a pravděpodobně jednoho z posledních, skutečně autentických, venkovských bluesmanů, působících v deltě řeky Mississippi. Žil v zapadákově jménem Holly Ridge, tvořeném dvěma obchody se smíšeným zbožím, na původně bezejmenné křižovatce silnic Holly Ridge a Holly Ridge Holmes.
Pokračování textu Asie Payton, venkovský bluesman bytostně svázaný s půdou
Clyde Stubblefield, groove, groove a ještě jednou groove
V clevelandském muzeu Rock’n’Rollové síně slávy je vystaven pár bubenických paliček legendárního funkového bubeníka Clydea Stubblefielda (18. 4. 1943 – 18. 2. 2017, narozen jako Clyde Austin Stubblefield). Měl přirozený muzikální talent a mimořádný smysl pro rytmus. Společně s dalším vynikajícím bubeníkem Johnem “Jab’O” Starksem vytvořili moderní funkový rytmický doprovod.
Pokračování textu Clyde Stubblefield, groove, groove a ještě jednou groove
Black Merda (1970, Chess Records)
Detroitský kvartet Black Merda se na svém debutu, vydaném chicagskými Chess Records, vymezil od zástupu černošských, těžce rockových kapel, které se na relativně krátké období přelomu šesté a sedmé dekády minulého století sešikovaly do hloučku epigonů kytarových ekvilibristik Jimiho Hendrixe. Většina jeho tehdejších kopírovačů se spokojila s vyluzováním přebuzeného kytarového tónu, maximálně obohaceným o kvákadlo (wah-wah pedál).
Jerry Wexler, dvě slova… více basy!
Syn polského přistěhovalce a Němky z Bronxu, legendární hudební producent, objevitel mnoha talentovaných interpretů, Jerry Wexler (10. 1. 1917 – 15. 8. 2008, narozen jako Gerald Wexler), významně napomohl začlenění černošské městské hudby do kulturního života Spojených států amerických.