Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Zmínky o zajímavých albech, napříč érami a hudebními styly, jež se na nějakou dobu staly mým každodenním průvodcem – obvykle se k nim často a rád vracím.
Skladatel, zpěvák a klávesista Donald Fagen vydal své v pořadí třetí sólové album Morph The Cat v roce 2006. Američané již pátý rok žili pod permanentním stresem a v obavách z útoků extrémistů.
Pokračování textu Donald Fagen: Morph The Cat (2006, Reprise Records)
Dva roky osiřelí fanoušci rozpadlých amerických Steely Dan měli první říjnový den roku 1982 konečně důvod k oslavám. Donald Fagen, zpěvák a pianista jejich miláčků, tenkrát vydal první sólovou LP desku The Nightfly (1982, Warner Bros.). Důmyslnou popovou nádherou se kolekce Fagenových nahrávek mohla hudebně i tématicky směle měřit s tím nejlepším, co společně s Walterem Beckerem nabídli pod hlavičkou Steely Dan.
Pokračování textu Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)
Čtveřice hudebníků a excelentních zpěváků Crosby, Stills, Nash & Young (CSN&Y) nikdy nepracovala jako striktně propojená hudební skupina. Každý z nich měl vlastní ego, hudební ambice a představy. Společně tvořili nádhernou muziku, přičemž dělali vše, aby znovu neskončili jako běžná kapela. Nechtěli zažívat chvíle, kdy se museli podřídit ostatním muzikantům z Byrds, Buffalo Springfield nebo Hollies, jejich dřívějších domovů. Aniž by se přitom prali nebo si ničili naschvál kytary.
Pokračování textu Crosby, Stills, Nash & Young: Déjà Vu (1970, Atlantic Records)
Mimořádně zdařilé album One Flight Up je stvrzenkou znovuzrození amerického tenorsaxofonisty Dextera Gordona po jeho odražení se z drogového dna a odletu z USA. Nebyl jediným z amerických jazzmenů, koho přilákala příležitost hrát celé měsíce na stejném místě v některém západoevropském městě pro vnímavější a vstřícnější publikum, nezatíženém rasovými předsudky.
Pokračování textu Dexter Gordon: One Flight Up (1965, Blue Note Records)
Koncertní LP deska Donny Hathaway Live (1972, ATCO Records) je vzácným a těžko nahraditelným dokumentem hudebního talentu a činorodosti soulového zpěváka, klávesisty, skladatele a aranžéra Donnyho Hathawaye.
Steely Dan vydali své čtvrté studiové album Katy Lied v roce 1975. Ti čeští hudební nadšenci, kteří se již dávno nechali lapit zdánlivě jednoduchými melodiemi autorského dua Becker / Fagen, se můžou těšit na další příval sarkasmu „samotářů z východního pobřeží v losangelském exilu“.
It’s Too Late To Stop Now je živé dvojalbum severoirského zpěváka a skladatele Vana Morrisona z roku 1974. Vzniklo kompilací záznamů vystoupení v Troubadour v Los Angeles v Kalifornii, v Santa Monica Civic Auditorium a v Rainbow v Londýně. Morrison byl tehdy od května do července 1973 na turné s jeho kapelou Caledonia Soul Orchestra.
Pokračování textu Van Morrison: It’s Too Late To Stop Now (1974, Warner Bros.)
Album No Time For Dreaming (2011, Dunham Records) je sbírkou autobiografických příběhů dvaašedesátiletého debutujícího zpěváka Charlese Bradleyho za doprovodu strhující dechové sekce a mnohotvárné rytmiky Menahan Street Bandu.
Pozdější člen kapely Double Trouble kytaristy Stevieho Ray Vaughana, basista z Austinu Tommy Shannon, popsal dvojalbum Second Winter (1969, Columbia) jako základní kámen žánru power blues. Jeho původní vinylová edice vyšla v roce 1969 jako třístranné dvojalbum. Na čtvrté straně nebyly vylisované žádné záznamy skladeb – byla prázdná.
Pokračování textu Johnny Winter: Second Winter (1969, Columbia Records)
„Bratři a sestry, máte chuť se vrátit o kus zpátky? Do doby, kdy hudba byla hudbou a láska láskou? S kapelou Extraordinaires a Charlesem Bradleym vás tam vezmeme.“ Slova, která slýchávalo obecenstvo na koncertech již zesnulého soulového zpěváka Charlese „Screaming Eagle Of Soul“ Bradleyho. Pozvánka samozřejmě platí i pro jeho album Changes (2016, Daptone Records).
Pokračování textu Charles Bradley: Changes (2016, Daptone Records)
Album Movies (1979, Harvest Records) je stále naprosto ohromující deska. Holger Czukay, o němž je známo, že úspěšně překonával propast mezi popem a avantgardou, na ni díky impozantní síle jeho osobnosti znovu a znovu ignoroval hudební pravidla ačkoli již opustil vysoce ceněnou německou kapelu CAN.
Pokračování textu Holger Czukay: Movies (1979, Harvest Records)
Symbol brooklynského soulového revivalu zpěvák Charles Bradley se ke svému druhému řadovému albu Victim Of Love dopracoval až když mu bylo pětašedesát let.
Fascinující vysoký tenor Sama Cookea a jeho chlapecký šarm ztělesňovaly nevinnost soulového zpěváka. Ta mu vydržela od prvních jinošských pěveckých krůčků v hájemství strhující gospelové hudby, až do roku 1964, kdy umírá za pochybných okolností po střelbě v losangeleském motelu.
Kohoutí zakokrhání Joe Strummera se poprvé rozlehlo nad Londýnem 7. prosince 1979. The Clash tehdy vydali singl London Calling. Týden po něm šlo do obchodů stejnojmenné dvojalbum za £5, což v té době byla cena jedné LP desky.