Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Zmínky o zajímavých albech, napříč érami a hudebními styly, jež se na nějakou dobu staly mým každodenním průvodcem – obvykle se k nim často a rád vracím.
Pro každého, kdo teprve objevuje hudbu soulového zpěváka, skladatele, aranžéra a klávesisty Isaaca Hayese, jsou jeho dvě dvojalba z roku 1971 tím pravým začátkem. Jak Black Moses, tak Shaft, jsou LP desky, které patří do sbírky každého milovníka hudby.
Pokračování textu Isaac Hayes: Black Moses (1971, Enterprise Records)
Američtí Steely Dan si vydobyli označení důvtipného a vytrvale pracujícího jazzrockového uskupení, které se po právu zařadilo k umělecky i komerčně nejsilnějším hudebním počinům své doby. Na své třetí studiové LP desce Pretzel Logic (1974, ABC Records) potvrdili slova na jejich adresu: „Inteligence se skloubila s interpretační šikovností, přičemž se jejich písně dostaly do hitparád, a oni nikdy nezapomněli na rock’n’roll.“
Pokračování textu Steely Dan: Pretzel Logic (1974, ABC Records)
Nahrávací frekvence pro Prestige Records z konce páté dekády 20.století, pod supervizí jejich majitele Boba Weinstocka, z nichž saxofonista John Coltrane vytěžil několik výtečných dlouhohrajících titulů, jsou právem považovány za klíčovou přípravnou fázi pro jeho pozdější úspěchy a slávu.
Pokračování textu John Coltrane With Red Garland: Soultrane (1958, Prestige Records)
V roce 1969 byl Miroslav Vitouš (6. 12. 1947) již respektovaným průkopníkem rodícího se fusion stylu a jedním z nejžádanějších hráčů na kontrabas na newyorské jazzové scéně. Na své muzikantské konto si již samozřejmě připsal řadu úspěchů. Nehleděl však jen na kariéru uznávaného spoluhráče, ale vyhlížel i příležitosti, jak zahájit dráhu sólového umělce.
Pokračování textu Miroslav Vitouš: Infinite Search (1970, Embryo Records)
Album Trompeta Toccata (1965, Blue Note Records) bylo bohužel labutí písní texaského trumpetisty Kennyho Dorhama jakožto kapelníka. Kennymu se ale podařil husarský kousek, když si jedno ze svých nejlepších alb schoval až na samý závěr sólové dráhy. Velice zdařile na něm kombinuje hard bop, afro-latinu, modální jazz a bossa novu. Další LP desku s novým materiálem už nikdy nenahrál.
Pokračování textu Kenny Dorham: Trompeta Toccata (1965, Blue Note Records)
Otis Redding byl vůbec jedním z největších soulových zpěváků. Za svého života vydal pouze šest řadových alb, z nichž The Soul Album z roku 1966 bylo čtvrté v pořadí. Písničky na něm dodnes ovlivňují další a další muzikantské generace a mnoho lidí díky němu objevuje nádhernou Otisovu hudbu.
Pokračování textu Otis Redding: The Soul Album (1966, Stax/Volt Records)
Jednou z klíčových postav, které zásadně udávaly směr soulové hudby sedmé dekády minulého století, byl Curtis Mayfield. V roce 1971 sestavil nový doprovodný kvartet, s nímž mohl dotáhnout své jedinečné funkové kazatelské výzvy téměř k dokonalosti. Koncertní titul Curtis/Live! je svátkem bezchybně zahraného sofistikovaného soulu a funku, proloženého Mayfieldovým charismatickým sladkobolným soulovým vokálem a texty s palčivými sociálními komentáři.
Pokračování textu Curtis Mayfield: Curtis/Live! (1971, Curtom Records)
Klasický jazzový titul Blue Train (1957, Blue Note Records) saxofonisty Johna Coltranea je dokumentem období, v němž poprvé skloubil všechny části svého hudebního rukopisu, aby se mohl vydat za rozšiřováním jazzových strukturálních a technických hranic. Jeho hra je výjimečně inspirující a živá. Jazzový fanoušek je svědkem oslavy živočišného elánu, muzikantství i prostého potěšení z hudby.
Pokračování textu John Coltrane: Blue Train (1957, Blue Note Records)
Kamakiriad bylo prvním albem žoviálního vtipálka Donalda Fagena po jedenácti letech, kdy sólově debutoval s LP deskou The Nightfly (1982). Je to futuristický, štiplavě sarkastický osmipísňový příběh o cestě vypravěče v jeho high-tech automobilu Kamakiri.
Pokračování textu Donald Fagen: Kamakiriad (1993, Reprise Records)
Londýnská saxofonistka a skladatelka Camilla George se hudebně realizuje fúzí africké a západní hudby. Díky tomu se dovedně pohybuje na žánrovém pomezí jazzu, afrobeatu a hip hopu. V září 2022 vydala LP desku Ibio-Ibio, na níž nám nabízí úchvatnou odyseu do mýtů o stvoření nigerijského národa Ibibio.
Jazzový trumpetista Booker Little umírá předčasně ve věku dvacet tři let v roce 1961. Jeho nejlepším albem je Out Front pro značku Candid Records. Nahrávky pochází z jedné z pouhých pěti studiových frekvencí, které Booker vedl jako kapelník.
Pokračování textu Booker Little: Out Front (1961, Candid Records)
Soulový zpěvák Charles Bradley, samozvaný „Screaming Eagle Of Soul“, zemřel 23. září 2017 ve věku šedesáti osmi let na rakovinu žaludku. Jeho čtvrté album Black Velvet vyšlo posmrtně.
Album At Last! (1960, Argo Records) je naprosto neuvěřitelným počinem. Pro zpěvačku Ettu James bylo návratem na výsluní po pěti těžkých letech a přežívání v zapomnění, ve kterém se ocitla po úspěšných hitparádových singlech Dance With, Me Henry, Good Rocking Daddy a Crazy Feeling z roku 1955.
Dávno předtím, než Dexter Gordon (27. 2. 1923 – 25. 4. 1990, narozen jako Dexter Keith Gordon) podepsal smlouvu s Blue Note Records, byl všeobecně respektován coby první jazzový tenorsaxofonista, který vytvořil svůj originální bebopový styl. Hrál s magickou silou, díky níž i ty nejjednodušší, opakující se fráze nezní tak snadno předvídatelně jako spíše neodvratitelně.
Pokračování textu Dexter Gordon: The Complete Blue Note Sixties Sessions (1996, Blue Note Records)