John Mayall v hamburském klubu Fabrik 6. března 2017 (Credit Photo: Frank Schwichtenberg / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)
V panteonu britské bluesové hudby má málokdo takový vliv, jako John Mayall (29. 11. 1933 – 22. 7. 2024, narozen jako John Brumwell Mayall). Byl zcela oddán bluesovému žánru. Zároveň se dokázal přizpůsobit a spolupracovat s řadou zajímavých a inspirativních hudebníků.
Van Morrison: His Band And The Street Choir (1970, Warner Bros)
V pořadí čtvrtým studiový albem severoirského zpěváka a skladatele Vana Morrisona je His Band And the Street Choir z roku 1970. Někdy bývá uváděno také jako Street Choir.
Altsaxofonista David Sanborn na Festival de Jazz Riviera Maya 2008 (Credit Photo: Noticaribe / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)
Legendární altsaxofonista a šestinásobný držitel ceny Grammy David Sanborn (30. 7. 1945 – 12. 5. 2024, narozen jako David William Sanborn) měl dar hrát s nevšedním citem pro výraz. Navíc se vždy snažil o bluesový tón, který rouboval na jazz, instrumentální pop a rhythm’n’blues. Blues pro něj ale vždy představovalo bezpečné zázemí, a to v době kdy to nebylo u bělošského muzikanta zcela běžné.
Cowboy Junkies: Such Ferocious Beauty (2023, CookingVinyl Records)
Kariéra Cowboy Junkies trvá již více jak 37 let. Za tu dobu nikdy neztratili směr a s jejich neodolatelnou žánrovou směsí blues, rocku, country, folku a psychedelie vždy kráčeli po své vlastní tvůrčí cestě.
Kamakiriad bylo prvním albem žoviálního vtipálka Donalda Fagena po jedenácti letech, kdy sólově debutoval s LP deskou The Nightfly (1982). Je to futuristický, štiplavě sarkastický osmipísňový příběh o cestě vypravěče v jeho high-tech automobilu Kamakiri.
Indie-pop formace Lanugo zve na speciální vánoční koncert do pražského Jazz Docku, na kterém premiérově uvede i nové skladby. Tento unikátní jazzový klub jim přenechá své pódium 21. prosince 2022.
Klíčovou postavou jazzrockové fúze je britský klávesista, kapelník a vyhledávaný studiový muzikant Brian Auger (18. 7. 1939, narozen jako Brian Albert Gordon Auger). Bezpochyby je jedním z nejzajímavějších, nejosobitějších a nejvšestrannějších varhaníků jazzového pantheonu.
Malcolm „Mac“ Rebennack v roce 1972. Pózuje na vnitřní straně obalu LP desky Dr. John’s Gumbo
Zpěvák, skladatel, pianista, kytarista a producent Dr. John (20. 11. 1941 – 6. 6. 2019, narozen jako Malcolm John “Mac” Rebennack Jr.) ztělesňoval pro generace hudebních fanoušků zvuk New Orleans. V jeho vystoupeních se mísila masopustní pohoda s tajemstvím voodoo. Od roku 1967 do roku 1989 dokonce vedl vlastní církev.
The Stranglers: Stranglers IV (Rattus Norvegicus) (1977, United Artists Records)
Dva a půl roku po svém vzniku se Guilfordští Škrtiči, tehdy již pouze zkráceně The Stranglers, dočkali vydání debutové LP desky Rattus Norvegicus u velkého hráče na trhu s hudebními nosiči United Artists Records. Album vyšlo 15. dubna 1977 a je též známé jako Stranglers IV.
The Comet is Coming je ten typ instrumentálního jazzového tělesa, který milovníky hudby vyvede z jejich komfortní zóny a zavede je do hudebních oblastí, které možná nikdy neprozkoumali. Hrají neuvěřitelně mnohovrstevnatý a moderní materiál, který nezapadá do jakýchkoliv žánrově striktně vymezených rámců.
The Sex Pistols (vlevo Sid Vicious, Steve Jones uprostřed a Johnny Rotten vpravo) během koncertu v norském Trondheimu v roce 1977 (Credit Photo: Riksarkivet (National Archives of Norway) Fotografie: Billedbladet NÅ/Arne S. Nielsen / Wikimedia, Creative Commons No known copyright restrictions)
Pankáči, příslušníci mladé proletářské generace, svým vzhledem a postoji vyjadřovali vzpouru vůči anglické formě kapitalismu. Tamní politici marginalizovali sociální dopady zavírání velkých továren a k dělnické třídě se chovali pohrdavě. Cílem punkové kultury bylo vyjádření skutečnosti, že vláda a systém nemá pro ostrovní mládež žádnou perspektivu.
Obal reedice alba Frank Zappa: Läther (2012, Zappa Records)
Hudba Franka Zappy mě oslovila v mnohem mladším věku než většinu ostatních kamarádů, a to díky obehraným, ale s láskyplnou péčí opatrovaným albům s podivně znějícími názvy, která jsem si mohl půjčovat od spolužáků mého staršího bratra. Chodili společně za každého počasí na neoficiální nedělní burzu. Dali si za cíl vlastnit kompletní Frankovu albovou diskografii. Díky jejich pochopení jsem si mohl užívat poslech nejenom novějších Zappových titulů, ale i všech klasických alb Mothers Of Invention na značce Verve, přestože jsem žil uvězněný za Železnou oponou v normalizačním Československu.
Vydavatelství Parlophone uvedlo šestou LP desku The Beatles pojmenovanou Rubber Soul do prodeje ve Velké Británii 3. prosince 1965. Je právem považována za zásadní dílo v diskografii nejslavnějšího kvarteta. V dějinách hudby se jedná o skutečný poprockový klenot, na němž najdete některé z nejskvělejších písní dvojice Lennon/McCartney.
George Harrison: All Things Must Pass (1970, Apple Records)
Anglický kytarista, skladatel, zpěvák a filmový producent George Harrison (25. 2. 1943 – 29. 11. 2001, narozen jako George Harold Harrison) byl „inovátor a svéráz“, přesto jeho místo a přínos v západní kultuře zůstávají nedoceněny. Harrisonova nenápadná reputace částečně pramenila z jeho „plachosti“ a z toho, že byl nejmladším Beatlem. Po rozchodu slavného liverpoolského kvarteta zahájil sólovou kariéru. Vydal několik solidních LP desek, uspořádal první charitativní rockový koncert, s cílem finančně podpořit hladovějící obyvatele Bangladéše, a také se podílel na činnosti skupiny The Traveling Wilburys.