Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Dalším zcela zapomenutým souljazzovým démantem je chicagský skladatel a zpěvák Terry Callier. Jeho v pořadí druhé album u Cadet Records, jazzové pobočky legendárních Chess Records, vyšlo v roce 1972 pod názvem What Color Is Love. Tajemný ženský akt na přední straně obalu vyvolává řadu otázek a těžko vyslovitelné odpovědi.
Pokračování textu Terry Callier: What Color Is Love (1972, Cadet/Janus Records)
Jihoafrický hráč na křídlovku, kornet, trumpetista, skladatel a příležitostný zpěvák Hugh Masekela (4. 4. 1939 – 23. 1. 2018, narozen jako Hugh Ramapolo Masekela, známý pod přezdívkou Bra Hugh) patří mezi výrazné světové kulturní osobnosti.
Pokračování textu Hugh Masekela, hudba má neuvěřitelnou mystiku
Albová diskografie Johnnyho „Guitar“ Watsona ukrývá pozoruhodné album The Blues Soul Of Johnny (guitar) Watson z roku 1963, na němž se jedna z ikon rhythm’n’bluesových žebříčků Billboardu padesátých let 20. století vyznala z obdivu k vokálnímu jazzu a především ke své první muzikantské lásce; klavíru.
Album Party Time (1959, Prestige Records) vychází v době, kdy se houstonský tenorsaxofonista Arnett Cobb po vážné automobilové nehodě v roce 1957 znovu propracovává do povědomí jazzových fanoušků.
Pokračování textu Arnett Cobb: Party Time (1959, Prestige Records)
Další z příslušníků elitní jednotky texaských jazzových tenorsaxofonistů se jmenuje Arnett Cobb (10. 8. 1918 – 24. 3. 1989, narozen jako Arnett Cleophus Cobb). Její členové (namátkou Buddy Tate, Budd Johnson nebo Herschel Evans) jsou snadno rozeznatelní díky charakteristicky špinavě hutnému a surově rámusivému tónu, jímž vytváří neodolatelně lákavé, swingující napětí.
Pokračování textu Arnett Cobb, divoký texaský tenorsaxofonista
Seattle, město ležící na severozápadním pobřeží USA, známé pod přízviskem Smaragdové díky rozsáhlé zeleni, nebylo jen místem, kde se na počátku devadesátých let dvacátého století zrodil rockový styl grunge. Jméno si zde mj. vydobyla již o padesát let dříve i nesmírně zajímavá bluesová a jazzová zpěvačka Ernestine Anderson (11. 11. 1928 – 10. 3. 2016, narozená jako Ernestine Irene Anderson).
Pokračování textu Ernestine Anderson, svůj tah si vždy pečlivě rozmysli
Tvůrčí tandem Gil Scott-Heron a Brian Jackson zareagoval na společenskou atmosféru na počátku sedmé dekády ve Spojených státech amerických svým oficiálně prvním společným albem Winter In America z května 1974.
Pokračování textu Gil Scott-Heron / Brian Jackson: Winter In America (1974, Strata-East)
Jeden z nejvýraznějších jazz-soulových hráčů na Hammond Organ B3 Dr. Lonnie Smith vydal na začátku letošního roku u prestižní značky Blue Note Records své nové album Evolution. Rozšířil tak kolekci vlastních dlouhohrajících titulů o další zajímavý kousek.
Pokračování textu Dr. Lonnie Smith: Evolution (2016, Blue Note)
Rodák z virginského Bedfordu, budoucí významný jazzový producent Creed Taylor (13. 5. 1929 – 22. 8. 2022), hrával na trumpetu v místním symfonickém a pochodovém orchestru. Díky rozhlasovým přenosům koncertů z newyorského hudebního klubu Birdland se začal intenzívně zajímat o jazzovou scénu.
Vyhledávaná hráčka na bicí Terri Lyne Carrington (4. 8. 1965), skladatelka, úspěšná producentka, kapelnice, žačka – a po návratu do „The Olde Towne“ rovněž profesorka – tamní prestižní hudební školy Berklee College of Music, se narodila do rodiny s muzikantskými kořeny a rozsáhlými styky v hudební branži.
Pokračování textu Terri Lyne Carrington, mozaika jako tvůrčí přístup
Americký tenorsaxofonista Hank Mobley (7. 7. 1930 – 30. 5. 1986, narozen jako Henry Mobley) po právu náleží mezi významné osobnosti hardbopové a souljazzové éry z přelomu padesátých a šedesátých let minulého století.
Pokračování textu Hank Mobley, saxofonový mistr střední váhy