Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Na podzim 1972 probíhá ve Spojených státech amerických prezidentská volební kampaň. Několik týdnů před jejím vyvrcholením vychází LP deska Free Will černošského básníka, spisovatele, skladatele a zpěváka Gila Scott-Herona; v pořadí třetí a zároveň jeho poslední album vydané na značce Flying Dutchman Records.
Pokračování textu Gil Scott-Heron: Free Will (1972, Flying Dutchman Records)
Gramofonové nahrávky a extravagantní pódiové vystupování Little Richarda (5. 12. 1932 – 9. 5. 2020, narozen jako Richard Wayne Penniman) zosobňují klíč ke stylovému propojení černošského rhythm’n’blues s raným rock’n’rollem.
Pokračování textu Little Richard, manýry rock’n’rollového pompadura
Americká soulová zpěvačka Mavis Staples potvrdila na svém albu If All I Was Was Black (2017, Anti- Records) pověst originální, vnímavé a osobité interpretky. Po více jak šedesáti letech na hudební scéně jejímu hlasu logicky ubyla někdější mladická síla, přesto zní stále stejně naléhavě, jako v dobách prvních gospelových nahrávek rodinné skupiny Staple Singers.
Pokračování textu Mavis Staples: If All I Was Was Black (2017, Anti- Records)
Absolutní královnou americké rhythm’n’bluesové scény v padesátých letech dvacátého století byla zpěvačka Ruth Brown (12 .1. 1928 – 11. 11. 2006, narozena jako Ruth Alston Weston). V průběhu jejího nejúspěšnějšího období, mezi lety 1950 – 1954, si právem vysloužila přezdívku Miss Rhythm.
Pokračování textu Ruth Brown, pomohla vybudovat Atlantic Records
Kdyby existovalo cosi jako Bratrstvo rockových skandalistů, zpěvák, skladatel a herec Screamin‘ Jay Hawkins (18. 7. 1929 – 12. 2. 2000, narozen jako Jalacy Joy Hawkins) by patřil mezi první nositele Řádu Nejšílenějšího Rhythm’n’Rock’n’Roll’n’Bluesového podivína.
Pokračování textu Screamin‘ Jay Hawkins, divoký, teatrální zpěvák a vzor všech rockových strašáků
Původně čistě doo-wopový kvintet „5“ Royales se proslavil coby významný reprezentant nastupujících rhythm’n’bluesových a soulových skupin.
Pokračování textu „5“ Royales, existuje hudba, kterou posloucháte, a hudba, která vás pohltí
Kontrabasista Wendell Marshall (24. 10. 1920 – 6. 2. 2002, narozen jako Wendell Lewis Marshall) nepatří mezi zcela neznámá jazzová jména. Pověst spolehlivého spoluhráče, patřičně razantního, nikoliv však virtuózního, získal díky více jak šestiletému angažmá v orchestru Duke Ellingtona.
Pokračování textu Wendell Marshall, razantní a spolehlivý kontrabasista
V roce 2016 uplynuly čtyři desítky let od chvíle, co se v československých prodejnách s gramodeskami objevila třetí řadová LP deska ostravské soulové formace Flamingo se zpěváky Marií Rottrovou a Petrem Němcem pod názvem Plameňáci/Flamingo & Marie Rottrová ´75 .
Pokračování textu Plameňáci/Flamingo & Marie Rottrová ´75 (1976, Supraphon)
Osobitý bluesový, rhythm’n’bluesový a soulový zpěvák Bobby “Blue” Bland (27. 1. 1930 – 23. 6. 2013, narozen jako Robert Calvin Brooks) se v průběhu více jak padesát let trvající umělecké kariéry zařadil mezi legendy. Jeden hudební kritik nazval Blandovu hudbu “evangeliem špatných zpráv, s příběhy o rozhodnutích a důsledcích z těchto rozhodnutí plynoucích.”
Pokračování textu Bobby „Blue“ Bland, král na ztracené dálnici Chitlin‘ Circuit
Tvůrčí tandem Gil Scott-Heron a Brian Jackson zareagoval na společenskou atmosféru na počátku sedmé dekády ve Spojených státech amerických svým oficiálně prvním společným albem Winter In America z května 1974.
Pokračování textu Gil Scott-Heron / Brian Jackson: Winter In America (1974, Strata-East)
I po letech si album Tell Mama (1968, Cadet Records) udrželo statut jedné z nejlepších nahrávek v bohaté a úspěšné pěvecké kariéře losangelské rodačky Etty James. Dodnes patří mezi těžko překonatelné soulové klasiky nejenom let šedesátých.
Pokračování textu Etta James: Tell Mama (1968, Cadet Records)
V clevelandském muzeu Rock’n’Rollové síně slávy je vystaven pár bubenických paliček legendárního funkového bubeníka Clydea Stubblefielda (18. 4. 1943 – 18. 2. 2017, narozen jako Clyde Austin Stubblefield). Měl přirozený muzikální talent a mimořádný smysl pro rytmus. Společně s dalším vynikajícím bubeníkem Johnem “Jab’O” Starksem vytvořili moderní funkový rytmický doprovod.
Pokračování textu Clyde Stubblefield, groove, groove a ještě jednou groove
Detroitský kvartet Black Merda se na svém debutu, vydaném chicagskými Chess Records, vymezil od zástupu černošských, těžce rockových kapel, které se na relativně krátké období přelomu šesté a sedmé dekády minulého století sešikovaly do hloučku epigonů kytarových ekvilibristik Jimiho Hendrixe. Většina jeho tehdejších kopírovačů se spokojila s vyluzováním přebuzeného kytarového tónu, maximálně obohaceným o kvákadlo (wah-wah pedál).
Syn polského přistěhovalce a Němky z Bronxu, legendární hudební producent, objevitel mnoha talentovaných interpretů, Jerry Wexler (10. 1. 1917 – 15. 8. 2008, narozen jako Gerald Wexler), významně napomohl začlenění černošské městské hudby do kulturního života Spojených států amerických.